§ 82 ZDPH Vracení daně plátcům v jiných členských státech

Ustanovení § 82 až § 82b stanoví pravidla pro vracení daně zaplacené v rámci ekonomické činnosti za zboží a služby v jiném členském státě, než ve kterém je žadatel usazen. Ustanovení § 82 se týká vracení daně tuzemským plátcům za nákupy zboží a služeb v jiných členských státech, § 82a až § 82b se týkají vracení daně osobám z jiných členských států za zboží a služby nakoupené v tuzemsku. Institut vracení daně osobám z jiných členských států slouží k zachování principu neutrality daně při uskutečňování ekonomické činnosti na území Společenství jako celku.

K § 82 odst. 1

Plátce, který má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku, má nárok na vrácení daně zaplacené za zboží nebo služby nakoupené pro ekonomickou činnost s místem plnění v jiném členském státě. Podmínkou je, že plátce v příslušném členském státě neměl za období, za které žádá o vrácení daně, sídlo ani provozovnu. Nárok na vrácení daně se obecně uplatní za obdobných podmínek jako odpočet daně, tzn., pokud má plátce při své ekonomické činnosti nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši, má i nárok na vrácení daně pouze v poměrné výši.

K § 82 odst. 2 až 3

Nárok na vrácení daně uplatní plátce podáním žádosti o vrácení daně. Žádost lze podat pouze elektronicky z členského státu, kde je žadatel usazen, český plátce tedy podává žádost o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu provozovaného Generálním finančním ředitelstvím. O přidělení přístupu na tento portál požádá plátce svého místně příslušného správce daně, tato žádost se podává rovněž elektronicky. Správce daně přístup přidělí…