§ 64 ZDPH Osvobození při dodání zboží do jiného členského státu

Ustanovení § 64 stanoví podmínky pro osvobození při dodání zboží do jiného členského státu a způsob, jakým se dodání zboží do jiného členského státu prokazuje. Novelou 2020 byly zvýšeny požadavky zejména na prokazování přepravy do jiného členského státu.

K § 64 odst. 1

Pojem "dodání zboží do jiného členského státu" je definován v ustanovení § 13 odst. 2 ZDPH. Je jím dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. Podle § 64 odst. 1 ZDPH je takové dodání osvobozeno od daně, pokud zboží dodá plátce osobě registrované k dani v jiném členském státě, která mu sdělila své DIČ. Zboží musí být přepraveno nebo odesláno do jiného členského státu, přeprava může být uskutečněna, dodavatelem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou a plátce uvede toto dodání v souhrnném hlášení.

K § 64 odst. 2

Dodání nového dopravního prostředku osobě do jiného členského státu je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. Toto osvobození se vztahuje na dodání jakékoli osobě, i v případě, kdy odběratelem je jiná osoba než osoba registrovaná k dani či osoba povinná k dani, jak vyplývá z § 64 odst. 2 a § 19 ZDPH.

Dopravní prostředek musí být odeslán nebo dopraven do jiného členského státu dodavatelem, pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou.

K § 64 odst. 3

Při dodání zboží, které je předmětem spotřební daně, je osvobozeno nejen dodání osobě registrované k dani v jiném členském státě, jak obecně vyplývá z § 64 odst. 1, ale za podmínek stanovených v § 64 odst. 3 i dodání osobě povinné k dani nebo právnické osobě, která není registrována k DPH.

Ustanovení odst. 3 stanoví dvě podmínky pro toto osvobození. Jednou z podmínek je, že přeprava nebo odeslání zboží podléhajícího spotřební dani mají být uskutečněny podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Druhou podmínkou je, že povinnost platit spotřební daň vzniká pořizovateli v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží.

V rámci EU vzniká pořizovateli povinnost přiznat spotřební daň mimo jiné při pořízení výrobku podléhajícího spotřební dani z jednoho členského státu do jiného členského státu, jestliže je určen k použití pro ekonomickou činnost pořizovatele nebo pro účely veřejnoprávní činnosti, jak vyplývá ze Směrnice Rady 92/12/EHS, o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění platných předpisů. Povinnost přiznat daň se týká i výrobků, které již byly v jednom členském státě propuštěny do režimu volného oběhu (a byla z nich tedy zaplacena spotřební daň). V odesílajícím členském státě pak vzniká za stanovených podmínek nárok na vrácení zaplacené spotřební daně. Tyto principy směrnice 92/12/EHS souvisí i s ustanoveními legislativy DPH a společně s povinností přiznat a zaplatit spotřební daň vzniká i povinnost přiznat a zaplatit DPH, jak lze doložit na příkladu českého zákona o DPH – pro osoby povinné k dani a právnické osoby nepovinné k dani je stanovena povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba (viz § 6g ZDPH) při pořízení zboží podléhajícího spotřební dani již dnem prvního pořízení tohoto zboží (tzn. ne až při překročení stanoveného limitu, jako u ostatního zboží v návaznosti na § 2 a 2a zákona o DPH). S ohledem na uvedené souvislosti je tedy v ustanovení § 64 odst. 3 ZDPH stanoveno osvobození při dodání zboží podléhajícího spotřební dani do jiného členského státu i při dodání osobám povinným k dani a právnickým osobám, které nejsou registrovány k DPH, protože těm vzniká při jeho pořízení povinnost se registrovat a přiznat a zaplatit daň.

K § 64 odst. 4

Odst. 4 obsahuje novou úpravu pro přemístění zboží. Za dodání zboží za úplatu se pro účely Z DPH považuje také přemístění obchodního majetku plátce do jiného členského státu pro účely uskutečňování jeho ekonomických činností, jak vyplývá z ustanovení § 13 odst. 6 ZDPH.

Toto přemístění obchodního majetku je podle ustanovení § 64 odst. 4 osvobozeno od daně jako dodání zboží do jiného členského státu, pokud plátce prokáže, že zboží bylo skutečně přemístěno a že byla v jiném členském státě zaplacena daň při pořízení tohoto zboží.

K § 64 odst. 5

Ustanovení odst. 5 obsahuje novou podmínku pro osvobození od daně – plátce musí prokázat, že zboží bylo skutečně přepraveno či odesláno do jiného členského státu. Přeprava či odeslání se považují za prokázanou, pokud je lze prokázat důkazními prostředky stanovenými v čl. 45a nařízení Rady 2018/1912.

Ve výše uvedeném nařízení jsou důkazní prostředky stanoveny tak, že je plátce může předložit jen v případě, kdy pro něj přepravu zboží obstarává externí přepravce, zboží je…