4.2.3
§ 4 ZDN Osvobození od daně
Ing. Jan Koreček
Ustanovení související k § 4 ZDN
-
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí (ZDN)
- - § 1 – Úvodní ustanovení
- - § 2 – Předmět daně z pozemků
- - § 3 – Poplatník daně z pozemků
- - § 7 – Předmět daně ze staveb a jednotek
- - § 12c – Zdaňovací období
- - § 12e – Druh pozemku
- - § 13a – Daňové přiznání
- - § 16a – Obecně závazná vyhláška
- - § 17a – Osvobození v důsledku živelních pohrom
Komentář k § 4 odst. 1 ZDN
Zákon o dani z nemovitých věcí v tomto ustanovení osvobozuje od daně z pozemků velké množství pozemků za určitých podmínek. Osvobození pod jednotlivými písmeny jsou v dalších odstavcích ustanovení omezena vlastnictvím, rozsahem, druhem pozemku nebo charakterem stavby nebo jednotky, se kterou tvoří pozemek funkční celek. Některá osvobození není nutné uvádět v daňovém přiznání. Je nutné zdůraznit, že od zdaňovacího období roku 2014 je z jednotlivých osvobození jednoznačně patrné, zda se dané osvobození vztahuje k pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou podle stavebního zákona, zdanitelnou stavbou, budovou nebo zdanitelnou jednotkou.
Komentář k § 4 odst. 1 písm. a) ZDN
Pozemky ve vlastnictví České republiky jsou osvobozeny od daně z pozemků za předpokladu, že nejsou využívány k podnikání, pronajímány, propachtovány nebo není-li k nim zřízeno právo stavby (§ 1240 NOZ). Za splnění těchto podmínek není třeba ani podávat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí.
Komentář k § 4 odst. 1 písm. b) ZDN
Podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, je výnos daně z nemovitých věcí výhradně příjmem rozpočtu obcí. Osvobozeny od daně z pozemků jsou pouze pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí. U pozemků nacházejících se mimo vlastní katastrální území obce vyžaduje zákon podat daňové přiznání, a také za tyto pozemky zaplatit daň, neboť výnos daně z těchto pozemků je příjmem jiné obce, na jejímž území se pozemky nachází. Pozemky ve vlastnictví obce jsou osvobozeny od daně pouze v případě, že k nim není zřízeno právo stavby (§ 1240 NOZ).
Komentář k § 4 odst. 1 písm. c) ZDN
Ustanovení upravuje osvobození pozemků užívaných diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je zaručena vzájemnost.
Komentář k § 4 odst. 1 písm. d) ZDN
Ustanovení bylo do konce roku 2013 uvedeno v ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 12/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, která byla k 1. lednu 2014 zrušena a ustanovení bylo inkorporováno přímo do zákona. Od daně z pozemků jsou osvobozeny pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou veřejně přístupného památkového objektu prohlášeného za kulturní památku, který je ve vlastnictví České republiky, nebo přístupný z důvodů výchovně vzdělávacích na základě písemné smlouvy uzavřené mezi Ministerstvem kultury a vlastníkem. Kulturní památky upravuje zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Prohlášení za kulturní památku je v kompetenci ministerstvo kultury České republiky. Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda České republiky nařízením. Kulturní památky se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Ústřední seznam vede odborná organizace státní památkové péče. Pozemkem tvořícím jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou se rozumí část pozemku nezbytně nutná k provozu a plnění funkce této zdanitelné stavby. Pozemky je možné osvobodit za podmínky, že nejsou využívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány.
Komentář k § 4 odst. 1 písm. e) ZDN
Osvobození se vztahuje na pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou, nebo se zdanitelnou jednotkou sloužící k vykonávání náboženských obřadů registrovaných církví a registrovaných náboženských společností podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti, dále s budovou nebo jednotkou sloužící k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností. Pozemkem tvořícím jeden funkční celek s budovou nebo jednotkou se rozumí část pozemku nezbytně nutná k provozu a plnění funkce této budovy nebo jednotky. Postavení církví a náboženských společností je předmětem úpravy zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů. Podmínkou pro nárok na osvobození je prokázání, že se jedná o registrovanou církev nebo náboženskou společnost podle shora uvedeného zákona, a jde o pozemek nebo část pozemku, který tvoří funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou, nebo se zdanitelnou jednotkou, která slouží k výkonu duchovní správy. Pozemky je možné osvobodit za předpokladu, že nejsou využívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány.
Komentář k § 4 odst. 1 písm. f) ZDN
Toto ustanovení osvobozuje pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou nebo zdanitelnou jednotkou za předpokladu, že jsou ve vlastnictví obecně prospěšných společností, spolků, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, mezinárodních odborových organizací a jejich pobočných organizací. Sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za spolky (§ 3045 NOZ). Podmínkou osvobození je, aby pozemek nebyl využíván k podnikání, pronajímán nebo propachtován a tvořil funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou nebo zdanitelnou jednotkou ve vlastnictví shora uvedených subjektů, tj. aby pozemek nebo jeho část byl nezbytně nutný k provozu a plnění funkce dané budovy nebo jednotky.
Komentář k § 4 odst. 1 písm. g) ZDN
Osvobození se vztahuje na pozemek tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou sloužící:
-
škole nebo školskému zařízení zapsanému ve školském rejstříku. Školský rejstřík upravuje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Školský rejstřík je veřejný seznam, který obsahuje rejstřík škol a školských zařízení a dále rejstřík školských právnických osob. Školský rejstřík je veřejný seznam, čímž se rozumí, že každý má právo nahlížet do údajů ve školském rejstříku a pořizovat si výpisy. Do školského rejstříku je možné nahlížet prostřednictvím internetových stránek http://rejskol.msmt.cz/.
-
poskytování péče o děti do 3 let věku na základě oprávnění provozovat živnostenské podnikání. Požadavky na provozování živnosti – péče o dítě do tří let věku jsou specifikována v příloze č. 5 – Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Živností se rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem. Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené živnostenským zákonem.
-
muzeu nebo galerii, které spravují sbírky zapsané do centrální evidence sbírek muzejní povahy vedené Ministerstvem kultury. Sbírky zapsané do centrální evidence sbírek upravuje zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo kultury vede centrální evidenci sbírek a do centrální evidence ministerstvo zapíše sbírky, jejichž vlastníkem je Česká republika nebo územní samosprávný celek. Muzeem se rozumí instituce, která získává a shromažďuje přírodniny a lidské výtvory pro vědecké a studijní účely, zkoumá prostředí, z něhož jsou přírodniny a lidské výtvory získávány, z vybraných přírodnin a lidských výtvorů vytváří sbírky, které trvale uchovává, eviduje a odborně zpracovává, umožňuje způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu jejich využívání a zpřístupňování poskytováním vybraných veřejných služeb, přičemž účelem těchto činností není zpravidla dosažení zisku. Galerií se rozumí muzeum specializované na sbírky výtvarného umění (§ 4 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
-
knihovně vedené v evidenci knihoven. Podle zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů vede Ministerstvo kultury evidenci knihoven. Knihovnou se rozumí zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby. Evidence a adresář knihoven evidovaných Ministerstvem kultury je dostupný na internetových stránkách:
http://www.mkcr.cz/cz/literatura-a-knihovny/evidence-a-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-443/.
-
veřejnému archivu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu. Archivem se podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů rozumí zařízení, které slouží k ukládání archiválií a péči o ně. Archivy se člení na veřejné archivy a soukromé archivy. Veřejnými archivy jsou Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek, státní oblastní archivy, specializované archivy, bezpečnostní archivy a archivy územních samosprávných celků.
-
zdravotnickému zařízení uvedenému v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo v rozhodnutí o registraci. Podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů se zdravotnickým zařízením rozumí prostory určené pro poskytování zdravotních služeb. Poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb. O udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb rozhoduje krajský úřad, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení, v němž budou zdravotní služby poskytovány. Dále Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo spravedlnosti, jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených těmito ministerstvy, nebo Ministerstvo vnitra, jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených tímto ministerstvem nebo ve zdravotnických zařízeních zřízených Úřadem pro zahraniční styky a informace nebo Bezpečnostní informační službou.
-
zařízení sociálních služeb. Sociální službou se podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Poskytovateli sociálních služeb jsou územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, další právnické osoby, fyzické osoby a ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace, které jsou právnickými osobami. Sociální služby zahrnují sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Pro poskytování sociálních služeb se zřizují zařízení sociálních služeb, kterými jsou centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rehabilitačních služeb, pracoviště rané péče, intervenční centra a zařízení následné péče.
-
fundaci nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti. Podle nového občanského zákoníku se pro právnické osoby fondového typu volí souhrnné označení "fundace". Jde o společné pojmenování nadací i nadačních fondů. Fundací se rozumí právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. Nadace se zakládá k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu (§ 306 NOZ), přičemž Nadační fond se zakládá k účelu užitečnému společensky nebo hospodářsky (§ 394 NOZ). Od zdaňovacího období roku 2014 se do osvobození od daně z pozemků zahrnuje ústav, kterým se může stát i doposud existující obecně prospěšná společnost, pokud změnila svojí formu na ústav. Ústavem se rozumí právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených. Podmínkou uplatnění osvobození je vykonávání veřejně prospěšné činnosti. Podle § 146 NOZ je veřejně prospěšnou právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů, a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu. Vymezení poslání právnické osoby, směřující k dosahování obecného blaha, musí být obsaženo v zakladatelském právním jednání. Není rozhodné, zda je takové poslání vymezeno již při založení právnické osoby nebo zda bude účel právnické osoby takto upraven až následně po jejím vzniku. Realizace vymezeného poslání musí být zajišťována vlastní činností právnické osoby; není možné veřejně prospěšný účel realizovat zprostředkovaně jinými subjekty.
Pozemky jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány. Pozemky nemusí být ve vlastnictví shora uvedených institucí, postačí, že tvoří funkční celek se zdanitelnými stavbami, které slouží předmětným subjektům.
Komentář k § 4 odst. 1 písm. h) ZDN
Jedná se o ustanovení zákona, které bylo původně obsaženo § 2 odst. 2 vyhlášky č. 12/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, která byla k 1. lednu 2014 zrušena a ustanovení bylo včleněno přímo do zákona. Podle daného ustanovení jsou od daně z pozemků osvobozeny pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou sloužící výlučně:
1. k úpravě odpadů pro jejich další využití podle právních předpisů upravujících odpady,
2. k asanaci a rekultivaci skládek odpadů podle právních předpisů upravujících odpady,
3. k asanaci kontaminovaných pozemků, podzemních vod a objektů,
4. pro třídění a sběr odpadů,
5. pro tepelné, biologické, chemické nebo fyzikální zneškodňování odpadů,
6. pro skládky odpadů splňující podmínky stanovené pro provoz skládky podle právních předpisů upravujících odpady,
7. provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW,
8. provozu výroben elektřiny využívajících energii větru,
9. provozu výroben elektřiny nebo tepla využívajících energie bioplynu, pokud je získaná energie dodávána do sítě nebo dalším spotřebitelům,
10. pro zdroje využívající geotermální energie včetně tepelných čerpadel, které dodávají teplo spotřebitelům,
11. pro čistírny odpadních vod,
12. rozvodnému tepelnému zařízení podle energetického zákona.
Komentář k § 4 odst. 1 písm. i) ZDN
Nárok na osvobození se u pozemku, na nichž jsou zřízena veřejná a neveřejná pohřebiště podle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je nutné uplatnit v daňovém přiznání.
Komentář k § 4 odst. 1 písm. j) ZDN
Zvláště chráněným územím se podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky podle § 14 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Pozemky na území zvláště chráněných území, které jsou na území národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky lze osvobodit od daně z pozemků nezávisle na tom, v jaké zóně se pozemek nachází.
V národních parcích lze osvobodit pouze pozemky zařazené do zóny přírodní. Území národních parků se člení do čtyř zón ochrany přírody podle cílů ochrany a stavu ekosystémů, a to na zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny. Ministerstvo životního prostředí stanovuje vymezení zón u jednotlivých národních parků vyhláškou. U Národního parku České Švýcarsko jsou vymezené zóny vyhláškou č. 170/2019 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Národního parku České Švýcarsko, Národního parku Podyjí vyhláškou č. 259/2019 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Národního parku Podyjí, Národního parku Šumava vyhláškou č. 42/2020 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Národního parku Šumava a Krkonošského národního parku vyhláškou č. 257/2020 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Krkonošského národního parku.
U chráněných krajinných oblastech lze osvobodit pouze pozemky zařazené o jejich I. zóny.
Komentář § 4 odst. 1 písm. k) ZDN
Od daně z pozemků jsou osvobozeny, jako součástí opatření zaměřených na zachování biodiverzity zemědělské krajiny a boj proti nedostatku vody v ní, pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně. Pásma hygienické ochrany vod (§ 30 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů) jsou označována i v katastru nemovitostí, a proto zjišťování nároku na osvobození pozemků ochranného pásma vodního zdroje I. stupně je možné z katastru nemovitostí čerpat. Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.
Z obdobného důvodu jsou osvobozeny pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází krajinný prvek skupina dřevin, stromořadí, travnatá údolnice, mez, příkop nebo mokřad, pokud je tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků podle zákona upravujícího zemědělství. Ekologicky významné prvky jsou evidovány v LPIS, což je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy. Veřejný registr půdy je dostupný na této internetové adrese: http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/.
Vybrané ekologicky významné prvky definuje Nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů následovně.
Skupinou dřevin se rozumí samostatný útvar neliniového typu, tvořený nejméně 2 kusy dřevinné vegetace s nejvyšší možnou výměrou 3 000 m2. Za skupinu dřevin se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle § 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Stromořadím se rozumí útvar liniového typu, tvořený nejméně 5 kusy dřevinné vegetace a zpravidla s pravidelně se opakujícími prvky. Za stromořadí se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle § 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Travnatou údolnicí se rozumí členitý svažitý útvar, sloužící ke snižování nebezpečí vodní nebo větrné eroze, vymezující dráhu soustředěného odtoku vody z dílu půdního bloku, se zemědělskou kulturou orná půda. Součástí travnaté…
