dnes je 22.12.2024

Input:

§ 38s ZDP

14.4.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

3.1.4.1.22
§ 38s ZDP

Ing. Miloš Hovorka

Úplné znění

Ustanovení související k § 38s ZDP

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 6 – Příjmy ze závislé činnosti
    • - § 22 – Zdroj příjmů
    • - § 36 – Zvláštní sazba daně
    • - § 38h – Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (DŘ)

    • - § 233 až 237 – Daň vybíraná srážkou
Komentář

Komentář k § 38s ZDP

Pro usnadnění výběru daní z příjmů se v řadě případů administrativní břemeno zdanění přenáší z poplatníka (příjemce peněz) na plátce daně (poskytovatele peněz). Typicky je tomu u zaměstnanců, kde by bylo značně nepraktické ponechat úkol jejich zdanění pouze na dotyčných zaměstnancích. Jednak je jich "nekonečně" mnoho a prakticky by je nebylo možno všechny prověřit daňovými kontrolami, a jednak jde vesměs o daňové laiky, kteří mají problém s pouhým vyplněním Prohlášení k dani u svého zaměstnavatele, natožpak s daňovým přiznáním. Proto je starost o zdanění mezd zaměstnanců v maximální míře přenesena na zaměstnavatele. Kterých je podstatně méně, tudíž je reálnější je prověřit daňovými kontrolami, a obvykle jsou odborně (personálně) v daních podstatně zběhlejší, takže riziko chybných postupů je relativně malé. Navíc tím, že zaměstnavatel (plátce daně) má za úkol srazit daň (zálohu) z příjmu jiného poplatníka (zaměstnance), pochopitelně není tolik motivován k daňovým lumpárnám a "optimalizacím", o něž by se snažili poplatníci.

Podobně je rozšířeno nepřímé zdanění – plátcem příjmu namísto samotným poplatníkem – také u celé řady dalších druhů příjmů. Řada lidí to zná třeba z úroků připisovaných bankami a kampeličkami ze soukromých peněžitých vkladů v podobě spořicích účtů nebo termínovaných vkladů apod. tato tzv. srážková daň se uplatňuje rovněž u podílů na zisku plynoucích fyzickým osobám z účastí v obchodních korporacích apod.

Ovšem i plátce daně (plátce příjmu) může pochybit a zálohu na daň nebo srážkovou daň zapomene srazit z příjmu poplatníka nebo jí srazí v nesprávné výši, a to k tíži veřejných rozpočtů. Za provinění by měl následovat výchovný trest. Sotva je možné za tyto chyby plátců daně trestat samotné poplatníky, kteří jsou v tom nevinně. Trest musí pocítit osoba odpovědná za sražení zálohy na daň, resp. srážkové daně – plátce daně.

A protože nezdaněné nebo nedostatečně málo (ve smyslu zákona) zdaněné příjmy již byly poplatníkovi vyplaceny, a tento je zajisté v dobré víře, že jsou tzv. čisté, tedy po řádném zdanění, nebude stačit, když plátce dodatečně odvede zálohu, resp. srážkovou daň v původní správné výši. Takováto záloha, resp. srážková daň by totiž neodpovídala skutečně vyplaceným "čistým" příjmům obdržených

Nahrávám...
Nahrávám...