Komentáře zákonů PROFI

DU Profi DU komentáře zákonů profi
dnes je 27.12.2024
Input:

§ 38e ZDP Zajištění daně

16.2.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 16 minut

3.1.3.9.44
§ 38e ZDP Zajištění daně

Jaroslava Pfeilerová, Ing. Pavel Kyselák

Úplné znění

Ustanovení související k § 38e ZDP

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 2 – Poplatníci daně z příjmů fyzických osob
    • - § 17 – Poplatníci daně z příjmů právnických osob
    • - § 22 – Zdroj příjmů
    • - § 36 – Zvláštní sazba daně
    • - § 37 – Mezinárodní smlouvy
    • - § 38c – Plátce daně
    • - § 38d – Daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně
    • - § 38s – Pokud povinnost vybrat nebo srazit daň ...
Komentář

Komentář k § 38e ZDP

Ke specifikům zdaňování příjmů daňových nerezidentů ze zdrojů na území České republiky patří i povinnosti plátců daně, mezi které se řadí i povinnost srazit zajištění daně dle ustanovení § 38e ZDP. Zajištění daně zde představuje zvláštní formu zabezpečení splnění daňové povinnosti, neboť u příjmů daňových nerezidentů ze zdrojů na území ČR existuje reálné nebezpečí, že poplatník svou daňovou povinnost v ČR nesplní. Vykonatelnost rozhodnutí tuzemských finančních úřadů v zahraničí není možná, kromě případů, které umožňují uzavřené mezinárodní smlouvy.

Druhy příjmů

Povinnost plátce daně srazit zajištění daně přichází v úvahu zejména u následujících druhů zdanitelných příjmů daňových nerezidentů v ČR, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně:

  1. příjmy stálých provozoven [§ 22 odst. 1 písm. a) ZDP] – jde pouze o ty příjmy stálé provozovny, z nichž není daň vybírána srážkou,
  2. příjmy z prodeje nemovitých věcí, umístěných na území ČR a z práv s nimi spojených – § 22 odst. 1 písm. d) ZDP,
  3. příjmy z užívání nemovitých věcí (jejich částí) včetně bytů (jejich částí), umístěných na území ČR – § 22 odst. 1 písm. e) ZDP,
  4. příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, neuvedených pod písmenem h), majetkových práv registrovaných na území ČR – § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 7,
  5. výživné a důchody – § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 9,
  6. příjmy plynoucí společníkovi obchodní společnosti v souvislosti se snížením základního kapitálu – § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 10
  7. příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením – § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 11,
  8. příjmy z převodu podílů v obchodních korporacích, které mají sídlo na území ČR – § 22 odst. 1 písm. h) ZDP,
  9. příjmy z prodeje obchodního závodu umístěného na území ČR – § 22 odst. 1 písm. i) ZDP.

Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění

Povinnost plátce daně srazit zajištění daně u uvedených druhů příjmů zahraničních subjektů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 ZDP přichází v úvahu u tzv. bezesmluvních států (kromě Lichtenštejnska). Při řešení otázky, zda jde o zdanitelný příjem daňového nerezidenta ze smluvního státu, je nutné vždy vzít v úvahu příslušnou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění.

Za situace, kdy citované příjmy dosahuje zahraniční subjekt, který je daňovým rezidentem státu, se kterým má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, a tato smlouva neumožňuje příslušný příjem v ČR zdanit, jde tedy o nezdanitelný příjem v ČR a plátce daně tak není povinen provádět zajištění daně (například příjem ruské firmy z prodeje podílu na tuzemské společnosti s ručením omezeným).

Poplatníci daně

Do množiny daňových nerezidentů, tedy poplatníků podle ustanovení § 2 odst. 3 ZDP a § 17 odst. 4 ZDP, u kterých přichází v úvahu zajištění daně podle ustanovení § 38e odst. 1 a odst. 2 ZDP, nepatří daňoví rezidenti členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor.

"Nezajišťování daně" se tedy vztahuje na daňové rezidenty těchto stávajících členských států Evropské unie: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spolková republika Německo, Španělsko a Švédsko. Povinnost zajištění daně podle § 38e odst. 1 až 3 ZDP se také nevztahuje na daňové rezidenty států, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru, a to Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Evropský hospodářský prostor spojuje prostor EU se státy Evropského sdružení volného obchodu. Jde o oblast volného obchodu s průmyslovými výrobky a vztahuje se na všechny státy EU a tři zmíněné státy.

Zcela běžné zajištění daně (viz výše) se i nadále bude uplatňovat z hlediska očekávané četnosti vzájemných vztahů a vzhledem k hospodářské návaznosti mezi ČR a příslušnými státy například vůči daňovým rezidentům těchto smluvních států: Ukrajina, Rusko, USA, Kanada, Austrálie, Čína.

Na základě rozhodnutí britských voličů v referendu, které se konalo 23. června 2016, bylo ukončeno členství Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v Evropské unii. Ve vazbě na tuto skutečnost je od 1. ledna 2021 na Spojené království pohlíženo jako na třetí zemi a z toho důvodu je nutné provádět ze zdanitelných příjmů daňových rezidentů Spojeného království provádět zajištění daně.

Příklady

Příklad

Stálá provozovna ukrajinské právnické osoby, umístěná na území ČR, poskytla české společnosti sjednané služby. K úhradě smluvené částky došlo dne 19. března 2020, kdy česká společnost také zaúčtovala závazek. Při výplatě zároveň nastala české společnosti povinnost srazit zajištění daně ve výši 10 % podle ustanovení § 38e odst. 2 písm. b) ZDP.

Příklady

Příklad

Firma se sídlem ve Vaduzu (daňový rezident Lichtenštejnska) prodává daňovému rezidentovi ČR – fyzické osobě svůj podíl na společnosti s ručením omezeným se sídlem na území ČR. Příjem lichtenštejnské společnosti je v ČR zdanitelný podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. h) ZDP. Českému plátci daně však nevzniká povinnost zajištění daně podle ustanovení § 38e odst. 2 ZDP.

V některých informačních zdrojích bylo bohužel v množině států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, uváděno i Švýcarsko. Švýcarsko však mezi státy, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru, nepatří a tudíž, pokud daňový rezident Švýcarska dosahuje na území České republiky příjmy, které se považují podle tuzemského ZDP za příjmy ze zdrojů na území ČR a zároveň tyto příjmy umožňuje smlouva se Švýcarskem zdanit, potom v příslušných případech vzniká plátci daně povinnost zajištění daně tak, jak ji uvádí ustanovení § 38e ZDP. Smlouva mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku byla publikována ve Sbírce zákonů pod č. 281/1996 Sb.

Závěrem této části je nutné zdůraznit, že i když plátcům daně odpadá povinnost zajištění daně u zdanitelných příjmů ze zdrojů na území ČR (podle tuzemského zákona i podle příslušné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění), z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a to u daňových rezidentů členských států Evropské unie (§ 38e odst. 1 až 3 ZDP) a u daňových rezidentů států, které tvoří Evropský hospodářský prostor (§ 38e odst. 1 až 3 ZDP), mají tito jmenovaní poplatníci v daném případě povinnost podat daňové přiznání jako poplatníci podle § 2 odst. 3 ZDP a dále podle § 17 odst. 4 ZDP v návaznosti na další ustanovení ZDP a DŘ.

Sazby zajištění daně

ZDP stanoví základní sazbu zajištění daně u zdanitelných příjmů daňových nerezidentů ve výši 10 %. Sazba ve výši 1 % se týká příjmů z prodeje investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením. Výjimku představují příjem společníka veřejné obchodní společnosti a podíl komplementáře komanditní společnosti na zisku společnosti, u nichž se sazba podle § 38e odst. 3 ZDP stanoví pro fyzické osoby podle §…

Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
      Nahrávám...