4.1.3.27
§ 35c ZDP – Daňové zvýhodnění
JUDr. Pavla Blažková
Úplné znění
Ustanovení související
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
-
§ 2 odst. 3 – daňoví nerezidenti
-
§ 5 – základ daně a daňová ztráta
-
§ 16 – sazba daně z příjmů fyzických osob
-
§ 21e – společně hospodařící domácnost
-
§ 21g – minimální mzda
-
§ 22 – zdroj příjmů
-
§ 35 – slevy na dani na zaměstnance se zdravotním postižením
-
§ 35a, § 35b – slevy na dani u poplatníků, kterým byl poskytnut příslib investiční pobídky
-
§ 35ca– omezení uplatnění daňového zvýhodnění u osob s paušálními výdaji (zrušen k 1. 7. 2017)
-
§ 36 – zvláštní sazba daně
-
§ 38f – vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí
-
§ 38ch – roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění
-
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
-
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ)
-
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
Poplatník, který je fyzickou osobou, má nárok na tzv. daňové zvýhodnění na vyživované dítě, jež s ním žije ve společně hospodařící domácnosti. S účinností od zdaňovacího období 2014 musí být tato domácnost na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Definice vyživovaného dítěte je obsažena v § 35c odst. 6 ZDP. Protože se za vyživované dítě považuje jak dítě, vnuk nebo vnučka vlastní nebo druhého z manželů, mohlo by si daňové zvýhodnění teoreticky uplatňovat i více poplatníků v jedné společně hospodařící domácnosti, např. oba rodiče i prarodiče. To zákon výslovně zakazuje a daňové zvýhodnění na jedno vyživované dítě si může uplatnit vždy jen jeden z poplatníků v jedné společně hospodařící domácnosti. Je však možné, že v některých kalendářních měsících uplatní daňové zvýhodnění na vyživované dítě např. jeden rodič a v ostatních kalendářních měsících druhý rodič. Pokud žije v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí, mohou si poplatníci zvolit, kdo z nich a na kolik vyživovaných dětí si bude daňové zvýhodnění uplatňovat.
Do konce roku 2013 se používal pojem domácnost, který vycházel z právní úpravy v dřívějším občanském zákoníku. Od roku 2014 se používá pojem "společně hospodařící domácnost", která je pro účely ZDP definována v § 21e odst. 4 ZDP. Domácnost i společně hospodařící domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
Na daňové zvýhodnění nevzniká poplatníkovi nárok, pokud nastane alespoň jedna z níže uvedených skutečností:
-
poplatník uplatňuje slevu na dani z titulu poskytnutého příslibu investiční pobídky podle § 35a a 35b ZDP,
-
poplatník je cizím daňovým rezidentem a úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky nedosáhl alespoň 90 % všech jeho příjmů, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny nebo je z nich daň vybíraná srážkou. Od zdaňovacího období 2014 byla i tato možnost cizích daňových rezidentů uplatnit si daňové zvýhodnění zrušena s výjimkou daňových rezidentů členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
Další omezení pro uplatnění daňového zvýhodnění obsahovalo ustanovení § 35ca ZDP (zrušeno k 1. 7. 2017) a vztahovalo se na poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti nebo z nájmu, kteří si uplatňovali výdaje v paušální výši. Pokud součet těchto dílčích základů podle § 7 a 9 ZDP byl vyšší než 50 % celkového základu daně, nemohl si poplatník daňové zvýhodnění uplatnit. Toto omezení bylo zrušeno a od zdaňovacího období 2018 si poplatníci, kteří uplatňují výdaje v paušální výši, mohou daňové zvýhodnění na vyživované děti uplatňovat, bez ohledu na poměr těchto dílčích základů daně k celkovému základu daně. Tato změna ve prospěch poplatníků však byla pro rok 2018 kompenzována výrazným snížením maximálních částek paušálních výdajů (na polovinu dosavadních), které si mohli poplatníci s příjmy ze samostatné činnosti a z nájmu uplatnit. Od roku 2019 se opět maximální částka paušálních výdajů u příjmů ze samostatné činnosti a z nájmu zdvojnásobila.
Pro rok 2017 byla dána poplatníkům možnost volby, zda si uplatní paušální výdaje v dosavadní maximální výši a současně pro ně bude platit omezení pro uplatnění daňového zvýhodnění podle § 35ca ZDP, nebo zda si uplatní paušální výdaje do nově stanovené nižší maximální výše a bez dalšího omezení si uplatní i daňové zvýhodnění na vyživované děti.
Daňové zvýhodnění může uplatnit poplatník formou slevy na dani, daňového bonusu nebo kombinací slevy na dani a daňového bonusu.
Výše daňového zvýhodnění:
-
Výše daňového zvýhodnění na jedno vyživované dítě činila v období 2008–2011 ročně 11 604 Kč.
-
V souvislosti se zvýšením snížené sazby DPH z 10 % na 14 % od 1. ledna 2012 byla jako určitá kompenzace vyšších nákladů rodin s dětmi zvýšena částka daňového zvýhodnění na jedno dítě na 13 404 Kč ročně.
-
Pro zdaňovací období 2015 došlo k další změně, kdy na první dítě zůstalo roční daňové zvýhodnění ve výši 13 404 Kč, na druhé dítě se zvýšilo na 15 804 Kč a na třetí a každé další dítě se uplatnila částka 17 004 Kč.
-
K dalšímu zvýšení částek daňového zvýhodnění došlo v průběhu roku 2016 u druhého dítěte na částku 17 004 Kč a u třetího a každého dalšího dítěte na částku 20 604 Kč. I když účinnost této změny nastala 1. května 2016 a do té doby se při výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti vycházelo z dosavadní měsíční výše daňového zvýhodnění, poplatník za tyto měsíce o vyšší daňové zvýhodnění nepřišel a uplatnil je buď v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, které provedl jeho zaměstnavatel, nebo ve svém daňovém přiznání za rok 2016.
-
K obdobné situaci došlo i v roce 2017, v jehož průběhu byl přijat zákon č. 170/2017 Sb., který novelizoval ZDP. Touto novelou došlo k dalšímu zvýšení částek daňového zvýhodnění u druhého dítěte na částku 19 404 Kč a u třetího a každého dalšího dítěte na částku 24 204 Kč. I když účinnost této změny nastala 1. července 2017 a do té doby se při výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti vycházelo z dosavadní měsíční výše daňového zvýhodnění, poplatník za tyto měsíce o vyšší daňové zvýhodnění nepřijde a uplatní je buď v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, které provede zaměstnavatel, nebo ve svém daňovém přiznání za rok 2017. Poprvé bylo možné vyšší částku daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě uplatnit za měsíc červenec 2017 s výplatou v srpnu 2017.
-
Další novelou ZDP (zákon č. 200/2017 Sb.) byla zvýšena částka daňového zvýhodnění na první dítě z částky 13 404 Kč na částku 15 204 Kč: Toto zvýšení daňového zvýhodnění se uplatňovalo od začátku roku 2018.
-
Ačkoliv dne 28. 7. 2021 došlo zákonem č. 285/2021 Sb. k navýšení částek daňového zvýhodnění na druhé dítě a třetí a další děti, tyto vyšší částky se použily až v ročním zúčtování za rok 2021. Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2021 se používaly částky platné před touto novelou. Od roku 2022 s těmito vyššími částkami počítáme i v měsíčním výpočtu mzdy. Daňové zvýhodnění se uplatní ve výši 15 204 Kč (měsíčně 1 267 Kč) na jedno dítě, 22 320 Kč (měsíčně 1 860 Kč) na druhé dítě a 27 840 Kč (měsíčně 2 320 Kč) na třetí a další děti.
-
U dítěte, které je držitelem průkazu ZTP/P, resp. kterému je tento nárok na průkaz ZTP/P přiznán, se částka daňového zvýhodnění zvyšuje na dvojnásobek (platí však omezení maximální částky u daňového bonusu).
Sleva na dani a daňový bonus
V případě, že poplatníkovi vznikne dostatečná daňová povinnost, může až do výše této daňové povinnosti uplatnit daňové zvýhodnění formou slevy na dani. Jestliže je nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem, který se vyplatí poplatníkovi. Daňový bonus může poplatník uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.
Zákonem č. 609/2020 Sb. bylo v ZDP upřesněno, že daňové zvýhodnění formou slevy na dani lze uplatnit až do výše daně vypočtené podle § 16 ZDP po snížení o slevy na dani podle § 35 a § 35ba ZDP. V praxi to znamená, že částka daňového zvýhodnění se porovnává s výší daně, která vyjde po…