dnes je 21.12.2024

Input:

§ 35ba ZDP - Slevy na dani

4.1.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 14 minut

4.1.3.25
§ 35ba ZDP – Slevy na dani

JUDr. Pavla Blažková

Úplné znění



Ustanovení související

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

    • § 2 odst. 3 – daňoví nerezidenti

    • § 5 – základ daně a daňová ztráta

    • § 12 – společné příjmy a výdaje

    • § 16 – sazba daně z příjmů fyzických osob

    • § 22 – zdroj příjmů

    • § 35 – slevy na dani na zaměstnance se zdravotním postižením

    • § 35a, § 35b – slevy na dani u poplatníků, kterým byl poskytnut příslib investiční pobídky

    • § 36 – zvláštní sazba daně

    • § 38ch – roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění

  • Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (od 1. 1. 2014)

  • Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

  • Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině

  • Zákon č. 112/2016 Sb., o elektronické evidenci tržeb



Komentář
Komentář

V ustanoveních § 35 až § 35bc ZDP jsou upraveny jednotlivé druhy slev, které si mohou daňoví poplatníci uplatnit ke snížení daně z příjmů, pokud splní stanovené podmínky. § 35 upravuje slevy na dani, jež si může uplatnit pouze zaměstnavatel (fyzická nebo právnická osoba) zaměstnávající zaměstnance s určitým stupněm zdravotního postižení. Podle § 35a a 35b si mohou slevu na dani uplatnit poplatníci (fyzické i právnické osoby), kterým byl poskytnut tzv. příslib investiční pobídky podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů. Tyto slevy na dani však není možné uplatnit u daně vybírané srážkou nebo u příjmů zahrnutých do samostatného základu daně.

Slevy na dani poskytované podle § 35ba ZDP si mohou uplatňovat pouze fyzické osoby, kterým se daň vypočítá podle § 16 ZDP bez ohledu na to, jaký druh příjmů jim v příslušném zdaňovacím období plynul. Tyto slevy na dani však není možné uplatnit u daně vybírané srážkou nebo u příjmů zahrnutých do samostatného základu daně.

Slevy na dani podle § 35ba ZDP si může poplatník uplatnit v daňovém přiznání nebo mohou být zohledněny v rámci provedeného ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, které provádí na žádost zaměstnance zaměstnavatel podle § 38ch ZDP do 31. března následujícího kalendářního roku. V průběhu kalendářního roku může být ke snížení zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, kterou sráží a odvádí zaměstnavatel, uplatněna pouze tzv. základní sleva na poplatníka podle odst. 1 písm. a) tohoto ustanovení.

U cizích daňových rezidentů, tj. poplatníků, kteří v ČR zdaňují pouze příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, lze bez omezení uplatnit pouze roční základní slevu na dani a slevu na studenta. Nově lze od 1. prosince 2016 uplatnit také jednorázovou slevu na evidenci tržeb. Ostatní slevy na dani uvedené v § 35ba odst. 1 ZDP si může tento poplatník uplatnit pouze, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jeho příjmů a pokud je současně daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (tedy Islandu, Norska, Lichtenštejnska). Od 1. ledna 2021 nemohou v důsledku BREXITU tyto ostatní slevy uplatnit daňoví rezidenti Velké Británie a Severního Irska. Do těchto příjmů se nezapočítávají příjmy, jež nejsou předmětem daně z příjmů, či jsou od daně osvobozeny nebo jsou zdaňovány srážkovou daní. Podle úpravy platné pro rok 2014 se pro prokázání výše příjmů ze zahraničí vyžadovalo předložení potvrzení zahraničního správce daně na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí. Od roku 2015 se od předložení tohoto formuláře upustilo. Nadále však trvá povinnost tento příjem doložit potvrzením zahraničního správce daně.

Odstavec 4 tohoto ustanovení ZDP umožňuje poplatníkům, kteří v jednom zdaňovacím období zdaňují příjmy plynoucí ze společenství jmění při jeho zániku, aby si uplatnili slevy na dani za jednotlivá zdaňovací období trvání společenství jmění, v nichž tyto příjmy plynuly, pokud jim na příslušnou slevu vznikl nárok, ale nebyla uplatněna. Jako příklad lze uvést příjmy plynoucí ze společenství jmění manželů, které vzniklo při rozvodu manželství a zaniklo vypořádáním společného jmění manželů, tj. určením, jaký konkrétní majetek, patřící původně do společného jmění manželů, bude kterému z manželů po rozvodu manželství náležet. Toto období může trvat třeba dva roky a do vypořádání majetku ze společného jmění manželů, který je například pronajímán, není zřejmé, komu z manželů a v jaké výši plynou příjmy z nájmu. Po vypořádání společného jmění manželů lze určit, komu a v jaké výši příjmy z nájmu v období po rozvodu manželství plynuly, a kdo je má zdanit. Pokud příjmy z nájmu plynuly za předchozí dvě zdaňovací období a v následujícím období jsou zdaňovány, může si poplatník uplatnit slevy na dani za všechna tři zdaňovací období, pokud je v předchozích zdaňovacích obdobích neuplatnil, i když mu na ně v těchto předchozích obdobích vznikl nárok.

Ačkoli je výše slev stanovena na roční bázi, může si poplatník uplatnit snížení daně o slevy uvedené v § 35ba odst. 1 písm. b) až f) o částku jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na slevu splněny.

Základní sleva

Fyzická osoba si uplatňuje od roku 2022 roční slevu ve výši 30 840 Kč (v roce 2021 to bylo 27 840 Kč, dříve 24 840 Kč). Pouze u této základní slevy na poplatníka podle odst. 1 písm. a) se uplatní vždy její celá výše a není rozhodující, zda poplatníkovi plynuly zdanitelné příjmy po celé zdaňovací období (kalendářní rok) nebo pouze po jeho část.

Sleva na druhého manžela (manžela/manželku)

Slevu na manželku/manžela (pro zjednodušení bude dále používán jen pojem "manželka") si může poplatník uplatnit, jestliže s ním manželka žije ve společně hospodařící domácnosti a její vlastní příjem za zdaňovací období nepřesáhne částku 68 000 Kč. Jde o hrubý příjem nesnížený o případné výdaje. Do příjmu manželky se zahrnují veškeré druhy příjmů, tj. i příjmy získané darováním nebo děděním, příjmy zdaněné srážkovou daní, příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů, i ty, jež jsou od daně osvobozeny, např. dávky důchodového nebo nemocenského pojištění jako starobní a invalidní důchod, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné atd.

ZDP uvádí úplný výčet příjmů, které se do příjmu manželky pro tyto účely nezahrnují. Mezi tyto příjmy patří např.:

  • dávky státní sociální podpory, jimiž se rozumí např. přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, porodné, pohřebné,

  • dávky sociální péče, kterými stát zajišťuje pomoc občanům, jejichž životní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského pojištění, popř. jinými příjmy, a občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku,

  • od roku 2013 to jsou i dávky pěstounské péče (s výjimkou odměny pěstouna) a státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření (dříve státní příspěvky na penzijní připojištění a na stavební spoření).

Do příjmu manželky se však nezahrnuje příjem plynoucí do společného jmění manželů, jenž se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.

Částka slevy na dani na manželku ve výši 24 840 Kč se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je manželka držitelkou průkazu ZTP/P. Od zdaňovacího období 2017 pro zvýšení slevy na dvojnásobek stačí, že je manželce přiznán nárok na průkaz ZTP/P. Vznik nároku tak může být prokázán buď vystaveným průkazem ZTP/P, nebo rozhodnutím o přiznání průkazu ZTP/P, i když ještě držitelem tohoto průkazu není.

Příklady

Příklad:

Manželé mají rodinný dům a samostatnou garáž ve společném jmění manželů. V rodinném domě společně bydlí. Garáž pronajímají za 5 000 Kč měsíčně. Manželka po celý kalendářní rok 2020 nevykonávala žádnou výdělečnou činnost, je v domácnosti a stará se o čtyřleté dítě. Manžel má příjmy ze zaměstnání, jejichž výše za rok 2020 činila 1 000 000 Kč. Jiné příjmy

Nahrávám...
Nahrávám...