3.1.3.8.1
§ 24 ZDP
RNDr. Ivan Brychta
Ustanovení související k § 24 odst. 1 ZDP
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 23 odst. 1 – U účetních jednotek se výdaji rozumí náklady a příjmy jejich výnosy
- - § 23 odst. 5 – Souvislost výdajů (nákladů) s příjmy (výnosy)
- - § 24 odst. 2 – Konkrétní příklady daňových výdajů
Ustanovení související k § 24 odst. 2 ZDP obecně
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 23 odst. 1 – U účetních jednotek se výdaji rozumí náklady a příjmy jejich výnosy
- - § 23 odst. 5 – Souvislost výdajů (nákladů) s příjmy (výnosy)
- - § 24 odst. 1 – Obecné podmínky pro daňovou uznatelnost
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. a) ZDP
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 26 – Vymezení hmotného majetek pro účely ZDP a odpisování
- - § 28 – Okruh poplatníků oprávněných odpisovat
- - § 29 – Stanovuje cenu majetku, z níž se odpisuje
- - § 30 – Doby odpisování a některé speciální případy odpisování
- - § 30a – Mimořádné odpisy
- - § 30b – Speciální odpis fotovoltaických zařízení
- - § 30c – Odpis při zvýšení spoluvlastnického podílu
- - § 31 – Rovnoměrný způsob odpisování
- - § 32 – Zrychlený způsob odpisování
- - § 33 – Daňové vymezení technického zhodnocení majetku
Účetní jednotka stanovila hranici pro zařazení hmotného movitého majetku mezi dlouhodobý již od 30 000 Kč [v souladu s § 7 odst. 3 písm. b) PVZÚ]. Pokud pořídí počítač za 35 000 Kč, nepůjde o daňově odpisovaný hmotný majetek, ale daňovým nákladem budou odpisy účetní [§ 24 odst. 2 písm. v) ZDP].
Ustanovení hovoří o odpisech hmotného majetku, ale obdobně je postupuje také u nehmotného majetku, pokud je daňově odpisován (viz § 32a odst. 7 ZDP ve znění do 31. 12. 2020). Od 1. 1. 2021 jde ale již jen o takový nehmotný majetek, který byl uveden do užívání za účinnosti znění ZDP platného do 31. 12. 2020.
Upozornění na možné chyby
Pozor je třeba dát i na příklady, kdy sice majetek bude účetně odpisován, ale kvůli bezúplatnému nabytí, které nebylo předmětem daně z příjmů nebo bylo od daně z příjmů osvobozeno, nelze tyto účetní odpisy považovat za daňový náklad [§ 25 odst. 1 písm. zp) ZDP].
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. b) ZDP obecně
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 29 odst. 2 – Daňová zůstatková cena majetku
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. b) ZDP bod 1
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 26 odst. 9 – Daňové vymezení pěstitelské celky trvalých porostů
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. b) ZDP bod 3
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 25 odst. 1 písm. o) – Zůstatková cena majetku vyřazeného darem nebo nepovinným bezúplatným převodem coby daňově neúčinný náklad
- - § 25 odst. 1 písm. t) – Dar coby daňově neúčinný náklad
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. b) ZDP poslednímu odstavci
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 26 odst. 2 – Vymezení daňově odpisovaného hmotného majetku
-
Vyhláška č. 500/2002 Sb., pro podnikatele vedoucí účetnictví (PVZÚ)
- - § 6 odst. 1 – Vymezení nehmotného majetku z účetního pohledu
- - § 7 odst. 3 písm. b) – Vymezení movitého hmotného majetku z účetního pohledu
- - § 7 odst. 5 – Účetní vymezení dospělých zvířat a jejich skupin
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. c) ZDP
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 24 odst. 2 písm. l) – Daňově účinný náklad v případě škody
- - § 24 odst. 10 – Vymezení živelní pohromy pro účely ZDP
- - § 25 odst. 2 – Definice škody pro daňové účely
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. d) ZDP
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 19 odst. 1 písm. a) – Osvobození členských příspěvků
- - § 25 odst. 1 písm. zo) – Daňově neuznatelný členský příspěvek
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. e) ZDP
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 25 odst. 1 písm. d) – Daňově neuznatelné pojistné některých orgánů právnických osob
- - § 25 odst. 1 písm. zn) – Daňově neúčinné "motivační" pojistné hrazené ve prospěch zaměstnance
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. f) ZDP
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 24 odst. 2 písm. e) – Daňově účinné pojistné v jiných případech
- - § 25 odst. 1 písm. g) – Nedaňový náklad na pojistné osob samostatně výdělečně činných
-
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
- - § 3 – Vyměřovací základ zaměstnance na veřejné zdravotní pojištění
-
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
- - § 5 – Vyměřovací základ zaměstnance na sociální pojištění
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP)
- - § 192 – Náhrada mzdy za dočasnou pracovní neschopnost nebo karanténu zaměstnance
Firma, jejímž zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, odvedla pojistné z mezd za prosinec 202X až 20. 2. 202X+1. Podle komentovaného ustanovení nebude dané pojistné daňově účinným nákladem firmy za zdaňovací období roku 202X. Náklad si bude moci uplatnit až ve zdaňovacím období roku 202X+1.
Obdobná sankce postihne zaměstnavatele i v případě pojistného, sráženého zaměstnancům z mezd a "včas" neodvedeného. To však řeší ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bod 5 (v případě zvýšení základu daně v roce účtování o předpisu mezd a srážky) a § 23 odst. 3 písm. b) ZDP bod 2 (v případě následného snížení základu daně v roce uhrazení).
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. h) ZDP bod 1
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 21c odst. 3 – Ustanovení ZDP upravující nájem se použijí i pro pacht
- - § 24 odst. 5 – Dodatečné podmínky pro daňovou účinnost nájemného při prodeji předmětu nájmu po ukončení nájemní smlouvy nájemci)
-
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ)
- - § 2332 – Vymezení pachtovního vztahu
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. h) ZDP bod 2
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 21d – Definice finančního leasingu
- - § 24 odst. 4 – Podmínka zahrnutí předmětu uživatelem do obchodního majetku
- - § 24 odst. 5 – Podmínky pro prodej předmětu předmětem finančního leasingu, pokud nesplňuje podmínky v § 24 odst. 4 po jeho skončení uživateli
- - § 24 odst. 6 – Podmínky daňové účinnosti úplaty při předčasném ukončení finančního leasingu
- - § 25 odst. 1 písm. ze) – Nedaňový náklad části odstupného v případě postoupení leasingu mezi uživateli
- - § 29 odst. 1 písm. a) – Možnost zařadit jako součást vstupní ceny odkupovaného majetku to, co nemohlo být z úplat u finančního leasingu z důvodu nedodržení podmínek daňovým nákladem
Podnikatel vedoucí daňovou evidenci si pronajal na základě finančního leasingu automobil na 60 měsíců, počínaje zářím 202X, kdy jednorázově složil 180 000 Kč jako mimořádnou splátku. Dále každý měsíc hradí úplatu 5 000 Kč. I když za rok 202X uhradí 200 000 Kč (tj. 180 000 + 4 x 5 000), daňově uznatelným výdajem bude pouze částka ve výši 32 000 Kč, tj. poměrná část (4/60) z celkové úplaty, které je 480 000 Kč (180 000 + 60 x 5 000). V roce 202X+1 pak bude mít daňový náklad 96 000 Kč, a to přesto, že v roce 202X+1 uhradí pouze nájemné 60 000 Kč (tj. 12 x 5 000) atd.
Jelikož se daňová evidence týká pouze poplatníků s příjmy podle § 7 ZDP, netýká se omezení poplatníků u příjmů podle § 9 ZDP, pokud by nevedli účetnictví, ale pouze evidovali příjmy z nájmu a uplatnili skutečné výdaje. U nich však finanční leasing nelze uvažovat kvůli nesplnění podmínky v § 24 odst. 4 ZDP.
Uvedené ustanovení řeší pouze případy finančního leasingu hmotného majetku, který lze daňově odpisovat.
Kromě daňové účinnosti úplaty u finančního leasingu vymezuje také daňově uznatelné výdaje při postoupení předmětu finančního leasingu mezi uživateli.
Původní uživatel je označován jako postupitel, nový uživatel jako postupník. Obvykle se stává, že postupník uhradí postupiteli za přenechání leasingu určité odstupné, jehož část může být považována za úplatu a uplatněna jako náklad podle předchozích pravidel [§ 24 odst. 2 písm. h) ZDP bod 2]. K postoupení předmětu leasingu více v komentáři k § 24 odst. 6 ZDP.
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 25 odst. 1 písm. s) – Nedaňový náklad z titulu daní
- - § 25 odst. 1 písm. r) – Daně zaplacené za jiného poplatníka
- - § 24 odst. 2 písm. u) – Výjimka pro daň pro daň hrazenou za jiného poplatníka
Předpokládejme, že v roce 202X byla uhrazena v zahraničí daň 200 000 Kč, ale na tuzemskou daň bylo možné započítat jen 150 000 Kč. Zbylá částka daně uhrazené v zahraničí (50 000 Kč) by měla být daňovým výdajem roku 202X+1. Pokud však vykážeme v roce 202X+1 daňovou ztrátu, kterou budeme chtít uplatnit zpětně v roce 202X, není možné zároveň snížit základ daně v roce 202X+1 o oněch 50 000 Kč.
V případě zaměstnaneckého poměru se při započtení daně ze závislé činnosti uhrazené v zahraničí postupuje podle § 6 odst. 13 ZDP.
K daňové uznatelnosti v případě placení daně za jiného poplatníka dále viz § 24 odst. 2 písm. u) ZDP.
Ke komentovanému ustanovení se v případě daně z přidané hodnoty vyjadřuje správce daně v bodech 5 až 7 k § 24 odst. 2 pokynu GFŘ D-22, kde uvádí případy, kdy:
-
dochází ke změně režimu v souvislosti s novou registrací k DPH (§ 79 ZDPH) nebo ukončením registrace plátce DPH (§ 79a ZDPH),
-
plátce DPH měl plátce na odpočet (v plné nebo krácené výši), ale nárok nevyužil,
-
-
je plátce nucen DPH nebo její část odvést v důsledku snížení nároku na odpočet v rámci úpravy odpočtu daně (§ 78 až 78c ZDPH) nebo vyrovnání odpočtu daně (§ 77 ZDPH), anebo využije naopak možnosti nárokovat si DPH na vstupu v rámci úpravy nebo vyrovnání odpočtu,
-
plátce DPH nebo spotřební daň odvádí v souvislosti s organizováním reklamních soutěží a propagačních akcí.
Závěry pokynu jsou zjednodušeně takové, že DPH ovlivní základ daně (příjem či výnos v případě jejího vrácení státem nebo naopak výdaj či náklad v případě jejího povinného odvodu), s výjimkou případů, kdy neuplatněná DPH nebo DPH při úpravě nebo vyrovnání odpočtu vstoupí do vstupní ceny hmotného a nehmotného majetku (body 2 a 3 k § 29 ZDP pokynu GFŘ D-22) a hodnoty zásob.
Rozdíl ve srovnání s úpravou před 1. 1. 2021
Zákonem č. 386/2020 Sb. byla k 26. 9. 2020 zrušena daň z nabytí nemovitých věcí, daná zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Z komentovaného ustanovení byla proto vypuštěna zmínka o tom, že tato daň je daňovým nákladem v okamžiku zaplacení (ale pouze za podmínky, že není součástí ocenění majetku.
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. i) ZDP
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 24 odst. 9 – Doplňující postup v případě tvorby opravných položek při přeměně obchodních korporací
- - § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bod 18 a § 23 odst. 3 písm. c) ZDP (od 1.1.2016) bod 10 – Postup úpravy základu daně v návaznosti na rozpouštění a tvorbu rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů
- - § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bod 19 a § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bod 11 (od 1.1.2020) – Postup úpravy základu daně v návaznosti na změnu rezerv v pojišťovnictví
-
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ)
- - § 26 odst. 3 – Účetní vymezení rezerv a opravných položek
Prováděcí vyhláška k ZoÚ pro státní organizace nařizuje tvorbu účetních opravných položek k pohledávkám ve výši 10 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti dané pohledávky (§ 65 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb.).
Daňovými rezervami se rozumí (§ 2 odst. 1 ZoR):
-
bankovní rezervy (§ 5 ZoR), které však mohou tvořit pouze banky (subjekty s bankovní licencí podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách),
-
rezervy v pojišťovnictví (§ 6 ZoR), které tvoří pouze pojišťovny nebo zajišťovny (provozující činnost podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví),
-
rezerva na pěstební činnost (§ 9 ZoR) a ostatní rezervy (§ 10 ZoR), a
-
rezerva na opravy hmotného majetku (§ 7 ZoR), která je nejčastěji tvořenou rezervou.
Do konce zdaňovacího období započatého do 31. 12. 2019 byly daňově účinné i rezervy v pojišťovnictví (§ 6 ZoR), které tvořily pouze pojišťovny nebo zajišťovny (provozující činnost podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví). Jednalo se o technické rezervy (s výjimkou jiné technické rezervy) tvořené podle účetních předpisů (viz § 16 vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZoÚ pro pojišťovny).
Od 1. 1. 2020 uvádí novelizovaný § 6 ZoR jako rezervy v pojišťovnictví technické rezervy tvořené podle zákona o pojišťovnictví (viz § 52 zákona č. 277/2019 Sb., a další).
Podle přechodných ustanovení novely (čl. IV bod 3 zákona č. 364/2019 Sb.) se v roce 2020 a 2021 (první dvě zdaňovací období od účinnosti novely) zvýší daňový výsledek vždy o 1/2 rozdílu mezi rezervami tvořenými podle dřívějšího a podle aktuálního znění § 6 ZoR.
Případná meziroční změna rezerv v pojišťovnictví se promítne do daňového výsledku prostřednictvím § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bod 11 v případě zvýšení a § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bod 19 v případě snížení rezerv.
Od zdaňovacího období započatého v roce 2016 (s možností aplikovat zpětně i od zdaňovacího období započatého v roce 2015) zákon o rezervách upravuje ještě rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů (§ 11a, § 11b, § 11c ZoR). Tato rezerva je však naprosto výjimečná v tom, že:
-
není podmíněna zaúčtováním (a pokud by se účetní rezerva na tento titul tvořila, tak by to bylo zcela nezávisle na této daňové rezervě),
-
tvořit ji mohou pouze poplatníci, kteří vedou účetnictví a jsou provozovateli solárních elektráren uvedených do provozu do 1. 1. 2013 (neboť ti mají povinnost přispívat na likvidaci panelů), a
-
komentované ustanovení ji nepovažuje za daňový náklad [ovlivnění základu daně se děje prostřednictvím úpravy základu daně podle § 23 odst. 3 písm. c) ZDP bod 10 a § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bod 18 od 1. 7. 2017].
Daňové opravné položky se podle ZoR dělí na:
-
bankovní opravné položky (§ 5 ZoR), které tvoří pouze banky (subjekty s bankovní licencí podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách),
-
opravné položky z úvěrů fyzickým osobám s bydlištěm na území členského státu EU (§ 5a ZoR), které mohou tvořit spořitelní a úvěrní družstva a ostatní finanční instituce,
-
opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (§ 8 ZoR),
-
opravné položky k nepromlčeným pohledávkám (§ 8a ZoR), které se tvoří v návaznosti na dobu uplynulou od splatnosti,
Poznámka: Ustanovení § 8a ZoR použije až pro tvorbu opravných položek k pohledávkám vzniklým od 1. 1. 2014. Podle přechodných ustanovení novely (čl. IV bod 3 Zákonného opatření č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů) se u pohledávek vzniklých do 31. 12. 2013 aplikuje ustanovení § 8a ZoR ve znění do 31. 12. 2013.
-
opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh (§ 8b ZoR), a
-
opravné položky k pohledávkám do 30 000 Kč (§ 8c ZoR), jejichž tvorba je umožněna proto, že vymáhání takových pohledávek by mohlo být ekonomicky náročnější než vymožená částka.
Podrobněji k opravným položkám a jejich využití při odpisu pohledávek také viz komentář k § 24 odst. 2 písm. y) ZDP.
Rezervy a opravné položky se tvoří způsobem a k účelům stanoveným ZR a uplatňují se za zdaňovací období, které je pro účely ZoR definováno samostatně v § 3 odst. 1 ZoR (vymezení se prakticky neliší od ZDP, viz § 16a ZDP pro fyzické osoby a § 21a ZDP pro právnické osoby). V konkrétních případech je však přípustná tvorba i v období, za které se podává daňové přiznání. Je to u:
-
rezerv na opravy majetku (§ 7 ZoR), ale pouze v případě přeměn (§ 7 odst. 12 ZoR),
-
rezerv na pěstební činnost (§ 9 ZoR),
-
ostatních rezerv (§ 10 ZoR), a
-
tvorby opravných položek podle § 8 ZoR, § 8a ZoR, § 8b ZoR a § 8c ZoR.
Poplatník je povinen v souvislosti s podáním daňového přiznání prověřit odůvodněnost tvorby rezerv a opravných položek a jejich skutečný stav porovnat s výší, kterou může uplatnit jako položku snižující základ daně. Obdobná povinnost je dána i účetními zásadami ve vztahu k tvorbě účetních opravných položek.
K přechodu opravných položek na nástupnickou společnost v případě přeměn obchodních korporací viz také § 24 odst. 9 ZDP. K přechodu rezerv a opravných položek v případě společného systému zdanění při převodu obchodního závodu viz § 23a odst. 5 písm. a) ZDP a při fúzi a rozdělení obchodní společnosti viz § 23c odst. 8 písm. a) ZDP.
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 1
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP)
- - § 103 – Obecné povinnosti zaměstnavatele k zaměstnanci
- - § 104 – Pravidla pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, jako i pro poskytování mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů
-
Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
- - § 2 – Povinnosti zaměstnavatele mj. k zajištění vhodné výbavy pracoviště a pracovního prostředí
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 25 odst. 1 písm. k) – Nedaňové náklady v zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců a jiných osob s výjimkou užívání zařízení k činnosti, jež je předmětem komentovaného ustanovení
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 2
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP)
- - § 32 – Povinnost zaměstnavatele zajistit vstupní prohlídku v určitých případech
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 25 odst. 1 písm. k) – Nedaňové náklady v zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců a jiných osob s výjimkou užívání zařízení k činnosti, jež je předmětem komentovaného ustanovení
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 3
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP)
- - § 227 – Definuje odborný rozvoj zaměstnanců
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 6 odst. 9 písm. a) – Osvobození vzdělávání na straně zaměstnance
- - § 25 odst. 1 písm. k) – Nedaňové náklady v zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců a jiných osob s výjimkou užívání zařízení k činnosti, jež je předmětem komentovaného ustanovení
-
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (ZZ)
- - § 108 – Vymezení rekvalifikace
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 4
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 6 odst. 9 písm. a) – Osvobození vzdělávání na straně zaměstnance
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP)
- - § 176 odst. 1 písm. a) – Stravné pro státní zaměstnance při tuzemské pracovní cestě 5 až 12 hodin
-
Vyhláška MPSV č. 358/2019 Sb.
- - § 3 písm. a) – Stravné pro státní zaměstnance při tuzemské pracovní cestě 5 až 12 hodin v roce 2020
Zaměstnavatel sám provozuje své stravování zařízení. Na základě kalkulace si stanovil hodnotu oběda (polévka, jídlo, zákusek a nealkoholický nápoj) na 50 Kč, z čehož zaměstnancům přispěje 10 Kč na jeden oběd ze sociálního fondu, a zbylou částku 40 Kč uhradí zaměstnanec.
Pro společnost budou daňovými např.:
-
náklady na provoz kuchyně (nejen energie, ale i osobní/mzdové náklady apod.),
-
náklady na pořízení drobného majetku (vybavení kuchyně), který není vymezen jako hmotný pro účely ZDP (viz § 26 odst. 2 ZDP),
-
daňové odpisy hmotného majetku používaného v kuchyni (podle ustanovení ZDP o odpisování majetku – viz § 30 ZDP, § 31 ZDP a § 32 ZDP),
-
náklady na spotřebované potraviny do výše úhrady od zaměstnanců [§ 24 odst. 2 písm. zc) ZDP],
-
hodnota spotřebovaných potravin nehrazená zaměstnanci.
K této problematice viz také bod 16 k § 24 odst. 2 pokynu GFŘ D-22 a pro stravování zaměstnanců zaměstnavatele provozujícího služby veřejného stravování (např. restaurace, hotel) bod 17 k § 24 odst. 2 ZDP pokynu GFŘ D-22.
Ke stravování zajišťovanému prostřednictvím jiných subjektů
Na stravování prostřednictvím jiných subjektů může zaměstnavatel:
-
přispět pomocí nepeněžní příspěvku, který bude pro zaměstnavatele daňově účinným jen do určité výše, anebo
-
poskytnout od roku 2021 peněžitý příspěvek (tzv. stravenkový paušál), který z pohledu daňových výdajů není u zaměstnavatele limitován [omezeno je ale osvobození tohoto příspěvku na straně zaměstnance, viz § 6 odst. 9 písm. b) ZDP].
Nepeněžní forma příspěvku může být realizována např.:
-
nákupem hotových jídel a jejich dovozem na svá pracoviště,
-
zajištěním stravování ve vybraném zařízení nabízejícím závodní stravování, které je provozované cizím subjektem (tento subjekt může sídlit i v objektu zaměstnavatele na základě nájemní smlouvy), nebo též
-
nákupem stravenek, kterými si zaměstnanec uhradí jídlo v libovolném zařízení nabízejícím jídla a přijímajícím dané stravenky (nejen v restauracích, ale i v obchodech s potravinami).
Bod 18 k § 24 odst. 2 ZDP pokynu GFŘ D-22 dále uvádí, že komentované ustanovení lze použít i v případě stravování zajišťovaného prostřednictvím elektronických karet, a to při dodržení všech zákonem stanovených podmínek. Samotné elektronické poskytnutí je chápáno jako forma nepeněžního plnění. Nepeněžním plněním by ale nemohlo být zpětné poskytnutí příspěvku (např. po skončení měsíce).
Daňově lze uznat nepeněžní příspěvek do výše:
-
max. 55 % ceny jednoho jídla průběhu jedné pracovní směny, a současně
-
max. 70 % horní hranice stravného, které poskytuje nebo může poskytovat zaměstnavatel zaměstnancům odměňovaným platem (tj. zaměstnancům zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 ZP) při trvání tuzemské pracovní cesty 5 až 12 hodin [která je stanovena pro rok 2021 podle § 3 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb. ve výši 108 Kč],
musí být splněny současně.
Horní hranice stravného zaměstnance odměňovaného platem při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin je pro rok stanovena na 108 Kč. Limit pro poskytnutí nepeněžního příspěvku z toho plynoucí bude 70 % z částky 108 Kč, tj. 75,60 Kč.
Pokud bude cena poledního menu v místní restauraci 120 Kč, bude druhým kritériem 55 % ze 120 Kč, tj. 66 Kč.
Pokud např. zaměstnavatel poskytne zaměstnanci na oběd nepeněžní příspěvek ve výši 80 Kč, bude pro něho podle komentovaného ustanovení daňovým nákladem jen částka 66 Kč (tj. minimum ze 75,60 a 66 Kč), zbylých 14 Kč bude nedaňovým nákladem.
Případnou nedaňovou část vyššího nepeněžního příspěvku lze místo jako nedaňový náklad poskytnout ze zisku po zdanění nebo FKSP či dalších podobných sociálních fondů.
Nepeněžní příspěvek je u zaměstnance osvobozen od zdanění [viz § 6 odst. 9 písm. b) ZDP] bez ohledu na výši a na daňový režim u zaměstnavatele.
Co se rozumí jídlem (dříve označovaným jako "hlavní jídlo"), zákon nespecifikuje, ale lze se domnívat, že se pro účely tohoto ustanovení bude jednat nejen o samotný hlavní chod, ale také včetně polévky, zákusku a nealkoholického nápoje. Pokud jsou jídla nakoupena či odebírána u cizích subjektů, je cena jídla stanovena. V případě příspěvku formou nákupu stravenek však cena není patrná. Správce daně v bodě 18 k § 24 odst. 2 ZDP pokynu GFŘ D-22 prezentuje názor, že se cenou jídla rozumí hodnota stravenky včetně poplatku za zprostředkování jejího nákupu. Toto však nemá oporu v zákoně. Lze doporučil, aby si cenu jídla, z níž odvozuje příspěvek, zaměstnavatel vymezil sám v interním předpise, a to na základě místních zvyklostí a ceny jídla; pochopitelně vhodnost takové kalkulace musí být daňový subjekt schopen před správcem daně obhájit.
Dále je v bodě 19 k § 24 odst. 2 ZDP pokynu GFŘ D-22 komentováno správcem daně, co je nákladem zaměstnavatele v případě dovozu jídel do vlastních výdejen. Jde o zcela opačný názor, neboť zde správce daně nepovažuje např. náklady na dopravu jídla za součást ceny jídla (což je sice ve prospěch daňového subjektu, ale není to plně v souladu s účetními předpisy, viz např. § 49 odst. 1 PVZÚ).
Při poskytnutí peněžitého příspěvku (tzv. stravenkový paušál) není daňový náklad zaměstnavatele limitován. U zaměstnance jde o osvobozený příjem [viz § 6 odst. 9 písm. b) ZDP] pouze do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, tedy v roce 2021 max. 75,60 Kč za jednu směnu podle zákoníku práce.
Pro daňovou účinnost příspěvku zaměstnavatele (ať v peněžité nebo nepeněžní formě) je třeba splnit následující podmínky:
-
přítomnost zaměstnance v práci během směny aspoň 3 hodiny. Vzhledem k tomu, že zákoník práce zná jen pojmy místo výkonu práce anebo pravidelné pracoviště, ale nikoliv "přítomnost v práci", lze doporučit interní směrnicí bližší vymezení, co se bude pod pojem "přítomnost v práci" zahrnovat. Zákonu může vyhovět i práce z domova ("home office"), i v tomto případě lze poskytnout,
-
na příspěvek bude nedaňový v situaci, kdy v průběhu směny zaměstnanci vznikne nárok na stravné podle zákoníku práce. To může být např. při pracovní cestě nebo cestě mimo pravidelné pracoviště. Pokud by ale zaměstnanec odjel na pracovní cestu nebo cestu mimo pravidelné pracoviště až po skončení směny, poskytnutí stravného už nepovede k nedaňovosti příspěvku.
Zaměstnavatel neposkytuje závodní stravování
Zaměstnavatel nemusí závodní stravování zabezpečit. Podle § 236 ZP a § 2 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. je povinen pouze podle konkrétních podmínek vhodně zabezpečit a vybavit prostory pro stravování, neboť takový prostor musí vyhovovat příslušným stavebním a hygienickým předpisům a předpisům z oblasti bezpečnosti práce. I takové výdaje (náklady) budou daňově účinné, např. i s ohledem na § 24 odst. 2 písm. p) ZDP, příp. podle § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 1.
Z pohledu zaměstnance je hodnota stravování poskytovaná zaměstnavatelem jako nepeněžní plnění zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů osvobozena od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.
Rozdíl ve srovnání s úpravou před 1. 1. 2021
Zaměstnavateli byla od roku 2021 přidána možnost přispět na stravování formou peněžitého příspěvku (tzv. stravenkový paušál). Dále došlo k formální změně ve vymezení jednoho z limitů nepeněžního příspěvku, když horní hranice stravného při pracovní cestě 5 až 12 hodin zůstala, ale místo odkazu do § 6 odst. 7 písm. a) ZDP na výši nezdaňovanou daní z příjmů (s odkazem na ZP v poznámce pod čarou) se používá odkaz na zaměstnance odměňované platem.
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 5
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 6 odst. 9 písm. p) – Osvobození příspěvku na soukromé životní pojištění a na různé druhy spoření na penzi
- - § 6 odst. 9 písm. e) – Zvýhodnění u zaměstnavatele provozujícího veřejnou dopravu
- - § 6 odst. 9 písm. i) – Osvobození hrazeného přechodného ubytování, nikoliv v rámci pracovní cesty
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. k) ZDP
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 7 odst. 1 – Vymezení příjmů z podnikání
- - § 7 odst. 2 – Vymezení příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti
- - § 13 – Spolupracující osoby
- - § 4 odst. 4 – Obchodní majetek fyzické osoby pro účely ZDP
Rozdíl ve srovnání s úpravou před 1. 1. 2021
V bodě 1 přibyla novelou č. 609/2020 Sb., účinnou od 1. 1. 2021 možnost "virtuálních/fiktivních" nákladů také pro dobíjení elektřiny u vozidla s elektrickým nebo hybridním pohonem, u kterého se jinak pohonné hmoty vykazují ve skutečné výši.
Dále formální změna v bodech 2 a 3 ve vymezení "virtuálních/fiktivních" nákladů, kdy se stále vychází z maximálních limitů cestovních náhrad, ale místo odkazu do § 6 odst. 7 písm. a) ZDP na výši nezdaňovanou daní z příjmů ze závislé činnosti se používá odkaz na výši pro zaměstnance odměňované platem.
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. k) ZDP bod 1
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 21d odst. 2 – Ustanovení, podle něhož se na finanční leasing se nevztahují ustanovení ZDP o nájmu
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. k) ZDP bod 2
-
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ)
- - § 429 – Sídlo podnikatele
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP)
- - § 109 odst. 3 – Vymezení zaměstnavatelů se shora omezenými limity cestovních náhrad v ZP
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. k) ZDP bod 3
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 4 odst. 4 – Obchodní majetek fyzické osoby pro účely ZDP
Upozornění na možné chyby
Správce daně bude podle bodu 22 k § 24 odst. 2 ZDP pokynu GFŘ D-22 vyžadovat k prokázání uplatnění výdajů (nákladů) na pohonné hmoty vedení evidence jízd (v rozsahu, jež je součástí tohoto bodu 22 k § 24 odst. 2 ZDP pokynu GFŘ D-22).
Je však otázkou, nakolik je to legitimní požadavek, když samotný pokyn nemá patřičné náležitosti Rozhodnutí a když obecně platí, že povinnosti lze daňovému subjektu ukládat toliko zákonnými předpisy. Je pravdou, že primárně leží důkazní břemeno (k prokázání nákladů) na straně daňového subjektu a že pečlivě vedená kniha jízd určitě bude správcem daně jako důkazní prostředek akceptována.
Na druhé straně třeba mohou správci daně nakonec k prokázání stačit i jiné důkazní prostředky, které poplatník doloží v okamžiku daňové kontroly (§ 85 a násl. DŘ) nebo jiného řízení před správcem daně v rámci jeho vyhledávací činnosti (§ 78 DŘ).
Povinnost určité evidence v některých případech vyplývá z ustanovení zákonů o silniční dopravě, např. § 3a zákona č. 111/1994 Sb. (záznam o době řízení vozidla).
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. k) ZDP bod 4
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 4 odst. 4 – Obchodní majetek fyzické osoby pro účely ZDP
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. l) ZDP
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 24 odst. 10 – Definice živelní pohromy
- - § 25 odst. 2 – Vymezení škod a mank pro účely ZDP
- - § 25 odst. 1 písm. n) – Škody a manka coby nedaňový náklad
Upozornění na možné chyby
K problematice neznámého pachatele podle potvrzení policie:
-
Správce daně tuto podmínku považuje za splněnou, i když poplatník obdrží potvrzení policie později než v období, v němž je škoda jako výdaj uplatňována, nejpozději však do okamžiku podání přiznání za dané období (pozdější případy by musely být řešeny dodatečným daňovým přiznáním). Je však zřejmé, že takové potvrzení stačí, aby poplatník měl v okamžiku kontroly finančního úřadu.
-
Pokud následně (třeba i za rok či dva) je pachatel dopaden a policie o tom poplatníka bude informovat, pak se změní podmínky pro uplatnění (resp. neuplatnění) škody coby nákladu podle komentovaného ustanovení a poplatník by měl toto řešit zvýšením základu daně podle § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bod 3 v období, kdy dostal oznámení o již známém pachateli.
Pozor též na možné chyby v důsledku toho, že výše škody způsobené živelní pohromou (§ 24 odst. 10 ZDP) není doložena ani posudkem pojišťovny ani posudkem soudního znalce.
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. m) ZDP
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 24 odst. 2 písm. p) – Daňově účinné náklady, je-li k jejich úhradě povinen poplatník podle zvláštních zákonů
Upozornění na možné chyby
Je třeba dát pozor při nákupu požárního vybavení (hasicí přístroje apod.), neboť se může jednat o součást nemovité věci nebo movitého hmotného majetku, a pak by se náklad neřešil podle komentovaného ustanovení.
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. n) ZDP
-
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů
- - § 2 odst. 1 písm. i) – Vymezení pojmu uchování výrobních schopností
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. o) ZDP
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 24 odst. 2 písm. s) – Postupování pohledávek u poplatníků vedoucích účetnictví
-
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ)
- - § 1879 až 1887 – Postoupení pohledávky z pohledu občanského práva
Fyzická osoba, která vede daňovou evidenci, zaplatila za pohledávku (jejíž jmenovitá hodnota je 30 000 Kč) 10 000 Kč. Od dlužníka obdržela 5 000 Kč a zbylou část pohledávky (ve výši 25 000 Kč) prodala za 3 000 Kč. Daňovým výdajem fyzické osoby je z pořizovací ceny pohledávky (10 000 Kč) pouze částka 8 000 Kč, tj. do výše příjmů od dlužníka (5 000 Kč) a z postoupení (3 000 Kč).
Pro postoupení pohledávek na straně postupitele, pokud nevede účetnictví, viz také § 23 odst. 13 ZDP, podle něhož je příjmem poplatníka při postoupení pohledávky nabyté postoupením minimálně její pořizovací hodnota, přičemž tento příjem se zdaní již v okamžiku postoupení. Pokud by související příjmy, o které lze podle komentovaného ustanovení snížit základ daně, byly inkasovány později, mohlo by se stát, že je poplatník nebude moci uplatnit (v pozdějším období nebude související příjem). Tuto nesrovnalost by měla být od roku 2018 vyřešena (alespoň podle důvodové zprávy k novele) tak, daňově účinný výdaj bude limitován nikoliv příjmy z úhrad od dlužníka a od postupníka, ale příjmy z této pohledávky (tedy pravděpodobně výší podle § 23 odst. 13 ZDP).
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. r) ZDP
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 21b odst. 3 – Aplikace ustanovení ZDP o cenných papírech i na zaknihované cenné papíry
- - § 24 odst. 2 písm. w) – Daňový režim nabývací ceny akcií neoceňovaných reálnou hodnotou a podílů v s. r. o., k. s. nebo družstvu, a daňový režim nabývací ceny cenného papíru při prodeji právnickou osobou, která je mikro účetní jednotkou
- - § 24 odst. 2 písm. ze) – Daňový režim pro pořizovací cenu směnky při prodeji
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. s) ZDP
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 24 odst. 2 písm. o) – Postupování pohledávek u poplatníků s daňovou evidencí
- - § 24 odst. 2 písm. y) – Daňově účinný odpis pohledávek
- - § 24 odst. 14 – Speciální postup u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek
-
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ)
- - § 1879 až 1887 – Postoupení pohledávky z pohledu občanského práva
K pohledávce ve výši 100 000 Kč byla tvořena 50% opravná položka podle § 8a odst. 1 ZoR ve výši 50 000 Kč. Pokud bude pohledávka postoupena za 30 000 Kč, společnost zruší vytvořenou opravnou položku 50 000 Kč (výnos ovlivní základ daně), ale z postoupené pohledávky ve výši 100 000 Kč, odúčtované do nákladů, bude daňově účinným nákladem částka 80 000 Kč (výpočet 30 000 Kč za postoupení + 50 000 Kč za opravnou položku).
Ustanovení se aplikuje i na směnku přijatou jako platební prostředek (účetní operace viz bod 2.1.2 ČÚS č. 008).
Pokud dojde k postoupení pohledávky nabyté bezúplatně do 31. 12. 2013, použije se znění § 24 odst. 2 písm. s) ZDP bod 3 platné do 31. 12. 2013 [viz přechodná ustanovení čl. II bod 13 Zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb.], které říká, že pokud se při bezúplatném nabytí pohledávky hradila do 31. 12. 2013 daň darovací (která byla nedaňovým nákladem), lze výnos z postoupení pohledávky snížit o daň darovací [podle § 23 odst. 4 písm. e) ZDP].
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. t) ZDP
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 27 – Hmotný majetek vyloučený z odpisování
- - § 29 – Vymezení daňové vstupní a zůstatkové ceny majetku
Podmínkou výstavby obchodního centra je vybudování příjezdové komunikace. Je zřejmé, že developer chce provozovat obchodní centrum, nikoliv však příjezdovou komunikaci. Proto se jí bude snažit převést na obec, kraj apod. Pokud by se jednalo o bezúplatný převod, nemohla by být cena komunikace daňovým nákladem [§ 25 odst. 1 písm. o) ZDP], je ale zřejmé, že obec či kraj nebudou chtít příliš do komunikace investovat, neboť vlastnictví takového majetku znamená jen "starosti". Pokud by se uskutečnil prodej za symbolickou částku, hlídá komentované ustanovení, aby ztráta z prodeje nebyla rovněž pro developera daňově účinným nákladem. Alternativní postup je zahrnutí ceny komunikace (vyvolané investice) do vstupní ceny obchodního centra a uplatnění nákladů na výstavbu komunikace alespoň formou daňových odpisů. To umožňuje § 29 odst. 1 ZDP.
-
K bodu 5: Od roku 2014 se toto omezení při prodeji vztahuje pouze na fyzické osoby (nikoliv již na právnické osoby), možná kvůli zajímavým možnostem při stanovení vstupní ceny pozemku (§ 29 odst. 1 ZDP) nabytého před více jak 5 lety pomocí reprodukční pořizovací ceny.
Upozornění na možné chyby
Častou chybou v aplikaci komentovaného ustanovení jsou případy, kdy ztráta/zisk z prodeje nejsou posuzovány individuálně, jak komentované ustanovení nařizuje, ale v souhrnu.
Prodá-li účetní jednotka např. umělecké dílo "A" se ztrátou 10 000 Kč a při prodeji uměleckého díla "B" dosáhne zisk 20 000 Kč, nelze kompenzovat zisk z prodeje díla "B" se ztrátou z prodeje díla "A". Čili ačkoliv zisk z prodeje uměleckého díla "B" se zdaní, ztráta z prodeje uměleckého díla "A" bude nedaňová. Umělecká díla jsou majetkem vyloučeným z odpisování podle § 27 písm. d) ZDP.
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. ta) ZDP
-
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ)
- - § 24 odst. 3 písm. a) – Vymezení pořizovací ceny
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. tb) ZDP
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 29 odst. 2 – Vymezení daňové zůstatkové ceny odpisovaného majetku
- - § 23 odst. 6 – Nepeněžní příjem pronajímatele v případě technického zhodnocení provedeného nájemcem na najatém majetku
- - § 33 – Definice technického zhodnocení hmotného majetku
Ustanovení související k § 24 odst. 2 písm. u) ZDP
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- - § 24 odst. 2 písm. ch) – Daně coby daňově účinný náklad
- - § 25 odst. 1 písm. s) – Nedaňový náklad z titulu daní
- - § 25 odst. 1 písm. r) – Daně zaplacené za jiného poplatníka
Reklamní agentura pořádá marketingovou akci, na níž je hlavní výhrou televizor v hodnotě 20 000 Kč. Výherce – fyzická osoba – obdrží "celou" cenu, agentura za něho odvede 15% srážkovou daň ve výši 3 000 Kč. Částka 23 000 Kč (tj. cena televizoru a odvedená srážková daň) bude pro agenturu daňovým výdajem na reklamu a propagaci.
K příkladu doplňme, že výherce musí být vybrán "nenáhodným výběrem", např.…