§ 2 ZoR

Komentář k § 2 ZoR

Jde o "vstupní" ustanovení, které vymezuje ty rezervy a opravné položky, jejichž tvorba a zúčtování je daňově účinná.

Komentář k § 2 odst. 1 ZoR

V souvislosti s rezervou na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 došlo rovněž k jejímu výslovnému doplnění do ustanovení § 2 ZoR, které upravuje taxativní výčet daňově účinných rezerv. Zákonnými rezervami se tedy rozumí:

Podmínky pro tvorbu a zúčtování těchto rezerv jsou následně upraveny v ustanoveních § 5, § 6, § 7, § 9, § 10, § 10a a § 11a až § 11c ZoR.

Komentář k § 2 odst. 2 ZoR

Podle ZoR lze vytvořit pouze opravné položky k pohledávkám. Poplatník, který tedy hodlá vytvořit na vrub daňových nákladů opravnou položku, musí nejprve testovat, zda samotná pohledávka je způsobilá k této daňové tvorbě. To tedy znamená, že ne ke každé pohledávce lze vytvořit na vrub daňových nákladů zákonné opravné položky. ZoR v ustanovení § 2 odst. 2 vymezuje základní podmínky, týkající se pohledávek, které musí být splněny, aby tvorba opravných položek k těmto pohledávkám byla daňově účinná. Pohledávky, jako základna pro tvorbu opravných položek na vrub daňových nákladů, musí projít následujícím testem:

Poslední dvě jmenované podmínky kladené na samotné pohledávky pro tvorbu zákonných opravných položek však již s účinností od 1. 1. 2015 neplatí absolutně. ZoR ve znění zákona č. 267/2014 Sb. totiž umožňuje, za splnění všech ostatních podmínek, aby poplatníci daně z příjmů právnických osob mohli vytvářet zákonné opravné položky také u pohledávek, o kterých:

Promlčení pohledávek

Nejprve je třeba upozornit na to, že promlčení pohledávek a závazků bylo do 31. 12. 2013 komplexně upraveno jak pro závazkové vztahy, řídící se zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem (viz § 100 až 114 ObčZ), tak pro obchodní závazkové vztahy, a to v ustanoveních § 387 až 408 NOZ.

Od 1. 1. 2014 je právní institut promlčení upraven pouze v občanském zákoníku, a to v ustanoveních § 609 až 653 NOZ. Promlčením sice pohledávka nezaniká, ale právo na straně věřitele je oslabeno tím, že v případném soudním sporu může dlužník uplatnit námitku promlčení. Pokud tedy věřitel v zákonem stanovené promlčecí lhůtě svoji pohledávku neuplatní, nevymáhá na dlužníkovi, pak se jeho pohledávka stane promlčenou. V praxi si však poplatníci mnohdy nevystačí se znalostí obecné promlčecí lhůty, která činí podle § 629 NOZ tři roky. Jednak existují takové pohledávky, které se promlčí dříve, než ve výše uvedené obecné promlčecí lhůtě, ale také v případě některých pohledávek mohlo dojít ke stavění či přetržení běhu promlčecí lhůty.

Stavění běhu promlčecí lhůty je spojeno s vymáháním pohledávky v rozhodčím či soudním řízení, kdy promlčecí lhůta neběží od podání žaloby do vydání pravomocného rozsudku ve věci dané pohledávky. Naproti tomu přetržení běhu promlčecí lhůty je svázáno například s uznáním dluhu. Pokud tedy dlužník uzná svůj dluh, pak původní běh promlčecí lhůty je právně bezvýznamný a promlčecí lhůta začne běžet znovu.

Dále je možno odkázat na ustanovení § 630 NOZ, ze kterého vyplývá, že smluvní strany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let.

Lze tedy uzavřít, že pokud dojde k promlčení dané pohledávky, pak k ní nelze tvořit zákonné opravné položky podle ZoR a ani ji není možno odepsat do daňových nákladů podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP.

Pro úplnost je třeba dodat, že výše uvedené podmínky, kladené na testované pohledávky, musí být splněny kumulativně.

Dále je nutno zdůraznit, že ustanovení § 2 odst. 2 ZoR současně vymezuje taxativní výčet těch pohledávek, ke kterým není možno tvořit zákonné opravné položky. Opravné položky nelze tvořit k následujícím pohledávkám vzniklých z titulu:

Pokud se týká cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, pak jejich právní úprava je zakotvena jednak v ustanoveních § 514 až 544 NOZ,…