§ 2 ZDNV Vymezení předmětu daně

Komentář k § 2 ZDNV

Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je pouze nabytí vlastnického práva k  nemovitým věcem vyjmenovaným v § 2 ZDNV. Mezi ně řadíme pozemek, stavbu, inženýrskou síť nebo její část, jednotku, právo stavby a spoluvlastnický podíl na některé z těchto nemovitých věcí. Záměrem zákonného opaření je v zásadě zachovat původní rozsah předmětu daně, a nepodrobovat dani nabytí jiných nemovitých věcí ve smyslu nového občanského zákoníku, ve kterém je vymezení nemovitých věci širší. Z věcných práv je předmětem daně pouze nabytí práva stavby, a to zejména proto, že jeho součástí je stavba, která byla podle dosavadních právních předpisů předmětem daně jakožto samostatná nemovitá věc. Podmínkou vzniku předmětu daně při nabytí vlastnického práva k nemovité věci je dále skutečnost, že tato nemovitá věc (v případě práva stavby pak jím zatížený pozemek) se nachází na území České republiky; daň bude v těchto případech vybírána bez ohledu na státní občanství, pobyt nebo sídlo poplatníka. Předmětem daně je rovněž nabytí vlastnického práva k jednotce.

Novelou ZDNV došlo k novému vymezení inženýrské sítě jako předmětu daně z nabytí nemovitých věcí. Dojde-li k nabytí vlastnického práva k inženýrské síti nebo spoluvlastnickému podílu na ní, je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí pouze úplatné nabytí vlastnického práva k budově podle katastrálního zákona, která je částí této sítě a která se nachází na území České republiky, nebo spoluvlastnickému podílu na takové budově; tato budova nebo spoluvlastnický podíl na ní se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí považují za nemovitou věc.

Podle NOZ pro nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem platí tři rozličné právní režimy:

Obdobně byl posuzován okamžik zakládající vznik předmětu daně a zároveň den, kdy vznikal daňově právní vztah, podle ZDDP platného do 31. 12. 2013. Stejnou optikou budou posuzovány případy, které jsou předmětem daně z nabytí

Nová úprava neobsahuje speciální ustanovení ke směně nemovitostí, směna bude zdaňována jako 2 převody.

Samozřejmě předmětem daně může být pouze úplatné nabytí vyjmenované nemovité věci. V rozsahu zákonného opatření a v návaznosti na NOZ je třeba jednotlivé druhy nemovitých věcí posuzovat následujícím způsobem:

Pozemek = pozemek bez stavby, pozemek, jehož součástí je stavba a pozemek, na němž sice stojí stavba, ale tato stavba se vzhledem k rozdílné osobě vlastníka pozemku a stavby, případně z důvodu jiné překážky (např. zástavní právo), nestala po 1. 1. 2014 součástí pozemku, je tedy samostatnou nemovitou věcí (§ 3055 NOZ).

Stavba = stavba, která je samostatnou nemovitou věcí, jelikož je ve vlastnictví jiné osoby než vlastníka pozemku, podzemní stavba se samostatným účelovým určením.

Inženýrská síť = inženýrská síť ve smyslu § 509 NOZ, bude se jednat zejména o hlavní řady inženýrských sítí. Přípojky, které jsou součástí stavby (na hranici pozemku) se budou posuzovat jako dosud. Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je nabytí vlastnického práva k nemovité věci ve smyslu ust. § 2 a § 3 ZDNV, přičemž nadále je nutné při posouzení charakteru věci vycházet z obecně platných pojmů, tj. z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to včetně ustanovení o součástech a příslušenství věci. Budou-li nabývány takové části inženýrských sítí, které jsou nemovitou věcí, jejich úplatné nabytí bude předmětem daně z nabytí nemovitých věcí. Pokud budou převáděny takové části inženýrských sítí, které jsou výhradně věcmi movitými (např. přípojky či části rozvodů, různé prefabrikované plastové výrobky, které nelze považovat za nemovité stavby apod.), nepodléhá takovéto nabytí vlastnického práva dani z nabytí nemovitých věcí. Budou-li však převáděny rozsáhlejší části inženýrských sítí (např. část sítě vybudovaná v části obce), bude podstatné, zda jejich součástí budou i stavby nemovité. Pokud ano, jednalo by se o komplex/soubor majetku, tj. včetně všech součástí a příslušenství, které by samostatně byly považovány za věci movité. V takovém případě by hodnota celého nabývaného majetku, resp. souboru majetku, byla nabývací hodnotou sloužící pro stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí.

Původní znění zákonného opatření, podle kterého bylo předmětem daně z nabytí nemovitých věcí úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která je částí inženýrské sítě, je v novele zákonného opatření nahrazeno úpravou, podle které, jde-li o nabytí vlastnického práva k inženýrské síti nebo spoluvlastnickému podílu na ní, je nově předmětem daně z nabytí nemovitých věcí pouze úplatné nabytí vlastnického práva k budově podle katastrálního zákona, která je částí této sítě a která se nachází na území České republiky, nebo spoluvlastnickému podílu na takové budově; tato budova nebo spoluvlastnický podíl na ní se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí považují za nemovitou věc." Přestože zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v § 509 NOZ upravuje, co lze podřadit pod pojem inženýrské sítě, jsou názory laické, ale zejména i odborné veřejnosti, na otázku, zda je inženýrská síť věcí movitou nebo věcí nemovitou různé. Protože nelze v současné době očekávat změnu v občanském zákoníku, která by otázku pohledu na inženýrské sítě vyjasnila, bylo v zájmu zjednodušení potřeba jednoznačně vymezit, co se považuje za předmět daně z nabytí nemovitých věcí ve vztahu k inženýrským sítím, a to bez ohledu na to, zda se skutečně jedná o movitou nebo nemovitou věc. Nově to tedy bude pouze nabytí budovy podle katastrálního zákona, která je částí inženýrské sítě.

Jednotka = zahrnuje podle NOZ byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné a je věcí nemovitou. Společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně. Společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání. Obdobně se posoudí i jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, a spolu s nimi i spojený podíl na společných částech domu, a pokud je s touto jednotkou podle prohlášení vlastníka spojeno i vlastnictví k pozemku, tak i podíl na tomto pozemku. Na základě ustanovení § 56 ZDNV, hovoří-li se v ZDNV o jednotce, aplikují se daná ustanovení jak na jednotky vymezené podle NOZ, tak obdobně také na jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. Je třeba vzít v úvahu i úpravu uvedenou v Nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.

Právo stavby =…