§ 1f ZoÚ

Komentář k § 1f odst. 1 ZoÚ

§ 1f ZoÚ je paragraf, který "staronově" zavádí jednoduché účetnictví. Všichni víme, že ačkoliv od roku 2004 již jednoduché účetnictví v podstatě neexistuje a není žádným předpisem upravováno, některé účetní jednotky je však stále využívají, a to v úpravě platné k 31. 12. 2003. Z tohoto důvodu je jednoduché účetnictví znovu zavedeno zákonem o účetnictví, a tím byl postup těchto účetních jednotek v podstatě legalizován.

Tady si musíme uvědomit, kterých účetních jednotek se však týká. Týká se zásadně právnických osob, a to "tuzemských", tj. těch, které mají sídlo na území ČR a zahraničních, které jsou účetní jednotkou podle právního řádu platného v místě jejich sídla; nebo jsou povinny vést účetnictví, pokud na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních předpisů.

V první chvíli by se mohlo zdát, že by se jednoduché účetnictví mohlo týkat všech právnických osob, které nejsou plátcem DPH, roční příjmy nedosahují 3 mil. Kč a hodnota majetku nepřesáhne 3 mil. Kč, ale není tomu tak. Tyto podmínky se posuzují pouze u tzv. neziskových subjektů, které jsou dále v § 1f odst. 1 písm. d) ZoÚ vyjmenovány. Novelou od 1. 1. 2017 byl tento odstavec upřesněn tak, aby nedocházelo k pochybnostem, kterých účetních jednotek se tato ustanovení týkají. Spojka "a" v odstavcích 1. až 4. byla nahrazena spojkou "nebo" nebo čárkou tak, aby nedocházelo k domněnkám, že účetní jednotka musí být současně obojím.

Komentář k § 1f odst. 2 ZoÚ

Stejně jako u posuzování kategorií účetních jednotek, i zde je při zahájení činnosti nutno pracovat s předpokladem, zda účetní jednotka splní…