4.1.1.16
§ 16 ZDP – Sazba daně
JUDr. Pavla Blažková
Úplné znění
Ustanovení související
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
-
§ 5 – základ daně a daňová ztráta
-
§ 6 -příjmy ze závislé činnosti
-
§ 15 – nezdanitelná část základu daně
-
§ 16a – sazba a výpočet daně pro samostatný základ daně (od 2021)
-
§ 16ab – výpočet daně (od 2021)
-
§ 21g – průměrná mzda
-
§ 34 – položky odčitatelné od základu daně
-
§ 36 – zvláštní sazba daně
-
§ 38h – vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
-
§ 38ch – roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění
-
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Sazba daně v průběhu let procházela mnohými změnami. Nejdříve docházelo k progresivnímu zdanění příjmů fyzických osob, tj. sazba daně se zvyšovala s rostoucími příjmy. Od zdaňovacího období 2008 došlo ke změně, kdy se příjmy fyzických osob, které podléhají dani z příjmů, zdaňovaly jednotnou sazbou daně ve výši 15 % z daňového základu. Tato sazba daně platila jak u příjmů ze závislé činnosti, kde plátce daně odvádí zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti (§ 38h ZDP) a popřípadě vypořádává roční daňovou povinnost poplatníka provedením ročního zúčtování těchto záloh na daň (§ 38ch ZDP), tak i u příjmů, které podléhají srážkové dani (§ 36 ZDP), kdy provedením srážkové daně je daňová povinnost poplatníka splněna a stejně tak i u příjmů zdaňovaných v daňovém přiznání (§ 38g ZDP). Toto lineární zdanění platilo ještě ve zdaňovacím období 2020.
Novela ZDP přijatá koncem roku 2020 dosavadní režim zdanění příjmů fyzických osob opět změnila. Od zdaňovacího období 2021 platí dvojí sazba daně z příjmů fyzických osob – nově bude část příjmů do stanoveného limitu podléhat 15% sazbě daně a u poplatníků s vyššími příjmy bude nadlimitní příjem zdaněn 23% sazbou daně.
Za nadlimitní výši příjmů se považuje částka přesahující 48násobek průměrné mzdy, tedy stejná částka, která určuje strop vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení. Ta vychází z průměrné mzdy vymezené v ustanovení § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., tj. z částky, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, přičemž vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. To znamená, že například pro zdaňovací období roku 2021 se vychází z průměrné mzdy za kalendářní rok 2019. Výši 48násobku průměrné mzdy od roku 2018 zobrazuje následující tabulka.
Současně s touto změnou byl zrušen koncept tzv. superhrubé mzdy (základem daně byl úhrn příjmů ze závislé činnosti zvýšený o povinné pojistné odváděné zaměstnavatelem z těchto příjmů). Nově bude dílčím základem daně z příjmů ze závislé činnosti pouze úhrn zdanitelných příjmů. Zároveň bylo zrušeno solidární zvýšení daně dříve upravené v § 16a ZDP.
Daň se vypočte ze základu daně, který je součtem dílčích základů daně zjištěných z jednotlivých druhů příjmů podle § 6 až § 10 ZDP. U příjmů zahrnovaných do dílčích základů daně podle § 7 až § 10 ZDP obecně platí, že základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období (v kalendářním roce) přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud u jednotlivých příjmů není stanoveno jinak. Velmi často je v ustanoveních § 7 až 10 ZDP u jednotlivých druhů příjmů stanoveno jinak.
Před výpočtem daně se základ daně sníží o tzv. nezdanitelnou část základu daně podle § 15 ZDP a o odčitatelné položky podle § 34 ZDP a zaokrouhlí se na celé stokoruny dolů. Aby mohl být základ daně snížen o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky, musí je poplatník uplatnit buď v daňovém přiznání, nebo u plátce daně v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění (§ 38ch ZDP).
Nezdanitelnou částí základu daně podle § 15 ZDP jsou:
