dnes je 30.12.2024

Input:

§ 10 ZDP - Ostatní příjmy

21.5.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 29 minut

4.1.1.10
§ 10 ZDP – Ostatní příjmy

JUDr. Pavla Blažková

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • § 4 – osvobození od daně

    • § 5 – základ daně

    • § 15 odst. 1 – dary jako odčitatelná položka

    • § 21b – obecná společná ustanovení o věcech

    • § 21c odst. 3 – pacht jako nájem

    • § 23 odst. 7 – cena obvyklá mezi spojenými osobami

    • § 35ba – slevy na dani

  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (DŘ)

    • § 251 – penále

    • § 252 – úrok z prodlení

  • Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů

  • Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách

  • Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ObčZ)

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ)

  • Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (ZOK)

  • Pokyn GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP – k § 10 ZDP



Komentář
Komentář

K odstavcům 1, 3

Do dílčího základu daně podle § 10 ZDP se zahrnují ostatní příjmy, které nelze podřadit pod žádný druh příjmů uvedený v § 6 až 9 ZDP. Předmětem zdanění by měla být pouze taková peněžní či nepeněžní plnění, při kterých dochází ke zvýšení majetku fyzické osoby. To sice v praxi nelze brát zcela doslovně, ale zdanění by mělo skutečně podléhat jen to, o co se majetek fyzické osoby zvýšil.

Podle názoru Generálního finančního ředitelství, který vyplývá z jeho Pokynu D-22, se za ostatní příjmy považují také úroky ze složené jistoty pro fyzickou osobu. Jistota je definována v § 2254 NOZ a poskytuje ji nájemce pronajímateli jako formu zajištění placení nájemného a jiných povinností vyplývajících z nájmu, pokud se tak dohodnou. Po skončení nájmu ji pronajímatel nájemci vrátí (po započtení případných dluhů z nájmu). Nájemce má přitom právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. Zásadním problémem zatím je, že žádný předpis zákonnou sazbu úroku z jistoty nestanoví, resp. doposud nebyl takový předpis přijat. Je tedy otázkou, jak se takový úrok má stanovit. Nájemce zdaní úroky ve zdaňovacím období, kdy je obdrží a uvede je do svého daňového přiznání.

Příklady

Příklad

Pan Vopička má tři pozemky, na nichž jsou postaveny rodinné domy a všechny koupil v roce 2013 za stejnou cenu, každý za 10 mil. Kč. Tyto nemovité věci pan Vopička začátkem roku 2014 prodal. Jeden dům s pozemkem prodal své dceři za 6 mil. Kč, druhý dům s pozemkem svému příteli za 11 mil. Kč a třetí dům s pozemkem cizímu kupci za 12 mil. Kč. Kupní cena za prodej nemovitých věcí byla uhrazena v roce 2014. Pouze z prodeje druhého a třetího domu s pozemkem získal pan Vopička částku, která zvýšila jeho majetek a tato částka by měla podléhat zdanění.

U prodeje žádného z domů nemohl pan Vopička využít osvobození od daně, protože nesplnil podmínky stanovené v § 4 odst. 1 písm. a) ZDP ani v § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Příjmy z prodeje těchto domů včetně pozemků proto uvede v daňovém přiznání za rok 2014. Jelikož se příjmy z prodeje nemovitých věcí považují za jeden druh příjmů, lze celkové příjmy z jejich prodeje ve výši 29 mil. Kč snížit o celkové náklady vynaložené panem Vopičkou na jejich pořízení ve výši 30 mil. Kč. Z prodeje nemovitých věcí tedy nevzniká žádný kladný základ daně, z něhož by vyplývala daňová povinnost. K rozdílu mezi vyššími výdaji a nižšími příjmy se nepřihlíží, z prodeje tří domů s pozemky tedy nelze dosáhnout daňové ztráty.

V této souvislosti je však třeba upozornit na ustanovení § 23 odst. 7 ZDP, které ukládá správci daně a od roku 2014 výslovně i daňovému poplatníkovi povinnost upravit základ daně o rozdíl mezi cenou, kterou sjedná se spojenými osobami, a cenou, která by byla sjednána za stejných nebo obdobných podmínek s nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích, pokud důvod tohoto rozdílu není poplatník schopen uspokojivě doložit. Spojenou osobou je ve výše uvedených případech prodeje domů dcera pana Vopičky. To by znamenalo, že by panu Vopičkovi mohl správce daně zvýšit příjmy z prodeje nemovitých věcí přibližně o 5 mil. Kč a doměřit mu vyšší daňovou povinnost a dále mu předepsat daňové penále a úrok z prodlení z dlužné částky doměřené daně. Také pan Vopička by se měl před podáním svého daňového přiznání rozhodnout, zda zvýší příjem z prodeje nemovité věci dceři o rozdíl mezi cenou sjednanou a cenou obvyklou, nebo zda bude schopen při případné daňové kontrole správci daně doložit důvod tohoto rozdílu. Protože není jednoznačné, jak by posouzení správce daně v takovém případě dopadlo, doporučovali bychom se tomuto daňovému riziku vyhnout např. tím, že pan Vopička dům dceři daruje celý nebo jeho část. Zbývající část, pak může dceři prodat za obvyklou cenu. Tento postup, kterým by se předešlo riziku zvýšení základu daně a doměření daně správcem daně, má však současně ty důsledky, že z prodeje zbylých dvou nemovitostí vznikne panu Vopičkovi základ daně přibližně ve výši 3 mil. Kč, z něhož bude stanovena daňová povinnost.

Dále uvádíme nejběžnější druhy příjmů zahrnovaných do tohoto dílčího základu daně.

  • Příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí (od roku 2014 i pachtu movitých věcí podle NOZ), včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem). Pokud úhrn těchto příjmů nepřesáhne 30 000 Kč za kalendářní rok (do konce roku 2013 činila hranice osvobozeného příjmu 20 000 Kč), jsou tyto příjmy osvobozeny od daně [speciální úpravu pro osvobození příjmů z chovu včel obsahuje odst. 3 písm. a) tohoto paragrafu]. Jestliže by tato částka byla překročena, zdanění bude podléhat celá výše příjmu nikoli jen částka přesahující stanovený limit.

  • Příjmy z převodu nemovité věci (domu, jiné stavby, jednotky - bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich), jiné věci (movité věci, kterou je pro účely ZDP považováno i živé zvíře, část lidského těla a ovladatelná přírodní síla, se kterou se obchoduje), cenného papíru s výjimkou příjmů, které jsou osvobozeny od daně podle § 4 ZDP. U příjmů z převodu nemovitých věcí platí časový test pro osvobození od daně 2 nebo 5 let, u příjmů z prodeje movitých věcí je většina příjmů osvobozena, s výjimkou movitých věcí, které byly součástí obchodního majetku fyzické osoby (do 5 let od vyřazení z obchodního majetku) a s výjimkou příjmů z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, pokud k prodeji těchto věcí došlo do 1 roku od nabytí a u příjmů z prodeje cenných papírů se příslušný časový test pro osvobození podle § 4 ZDP posuzuje podle okamžiku nabytí cenných papírů.

Příklady

Příklad

Paní Hubálková prodala začátkem roku 2014 několik movitých věcí:

  • motocykl, který koncem roku 2013 zdědila po svém otci (otec vlastnil motocykl více než 10 let),

  • osobní automobil, který v roce 2011 vyřadila již plně odepsaný z obchodního majetku (osobní automobil používala před jeho vyřazením ke svému podnikání) a

  • golfové vybavení, které si pořídila začátkem roku 2013.

Od daně je osvobozen pouze prodej golfového vybavení, u něhož se neuplatní žádná z výjimek osvobození příjmů z prodeje movitých věcí. Do daňového přiznání uvede paní Hubálková příjem z prodeje motocyklu (neboť ho prodala před uplynutím jednoho roku od jeho nabytí děděním, tj. před uplynutím časového testu pro osvobození od daně) a příjem z prodeje osobního automobilu (k jeho vyřazení z obchodního majetku podnikatelky došlo méně než 5 let před prodejem, tj. před uplynutím časového testu pro osvobození od daně). Jelikož se příjmy z prodeje movitých věcí považují za jeden druh příjmů, lze celkové příjmy z jejich prodeje snížit o celkovou cenu, za kterou je paní Hubálková nabyla. U motocyklu se jako výdaj uplatní cena zjištěná podle zákona o oceňování, tj. cena, která by byla např. stanovena v usnesení o dědictví. U osobního automobilu, který byl z obchodního majetku vyřazen, byl již zcela odepsán (paní Hubálková si jeho pořizovací cenu již uplatnila jako výdaj prostřednictvím daňových odpisů tohoto majetku proti příjmům z podnikání), je nabývací cena nulová.

  • Příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu družstevního podílu opět s výjimkou příjmů, které jsou osvobozeny od daně podle § 4 ZDP. Příjmy z převodu obchodního podílu jsou osvobozeny od daně, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu 5 let.

  • Příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému.

  • Přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky s výjimkou příjmů, které jsou osvobozeny od daně podle § 4 ZDP. Roční příjem, který plyne fyzické osobě ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, je osvobozen do 36násobku minimální mzdy (od roku 2014 činí tato částka 306 000 Kč a od roku 2015 je to částka 331 200 Kč; dříve to byla několik let částka 288 000 Kč).

  • Podíl člena obchodní korporace s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci obchodní společnosti nebo družstva a podíl majitele podílového listu při zrušení podílového fondu (s výjimkou splynutí nebo sloučení).

  • Vypořádací podíl při zániku účasti člena v obchodní korporaci, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo další podíl na majetku transformovaného družstva. Od roku 2015 došlo k dalšímu upřesnění, že za ostatní příjem se považuje také vracení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál a jim obdobná plnění.

  • Výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou výher, které jsou od daně osvobozeny. Od daně jsou osvobozeny výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštních předpisů (např. zákon o loteriích a jiných podobných hrách) nebo na základě obdobných předpisů vydaných v členských státech Evropské unie nebo dalších státech, které tvoří Evropský hospodářský prostor (Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko a Island).

  • Ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a dalších soutěží, s výjimkou cen, které jsou osvobozeny od daně podle § 4 ZDP. Od daně jsou osvobozeny:

    1. ceny z veřejné soutěže a obdobné ceny plynoucí ze zahraničí, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 1 ZDP (tj. např. na vědu a vzdělání, kulturu, školství, na podporu a ochranu mládeže a dále na účely zdravotnické, ekologické, charitativní, sociální atd.);
    2. ceny z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii, ceny ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (podle § 10 odst. 8 ZDP se tyto příjmy považují za příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, které se zdaňují v dílčím základu daně podle § 7 ZDP);
    3. a ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů.
  • Příjem z rozpuštění rezervního fondu. Zákon o obchodních korporacích (ZOK) již neukládá (až na výjimky) obchodním korporacím vytváření rezervního fondu ze zisku. Je tedy na dané obchodní korporaci, zda i nadále bude rezervní fond ze zisku vytvářet, v jaké výši nebo zda dosavadní zdroje inventarizované v rámci rezervního, nedělitelného nebo ostatních fondů ze zisku rozpustí svým členům. Pokud obchodní korporace rezervní fond vytvořený ze zisku po zdanění rozpustí mezi členy, bude se na straně člena obchodní korporace fyzické osoby jednat o zdanitelný příjem podle § 10 ZDP. Tento příjem bude v souvislosti s úpravou § 36 ZDP zdaněn daní vybíranou srážkou.

V souvislosti s rekodifikací soukromého práva byly do příkladného výčtu ostatních příjmů doplněny i další druhy příjmů jako např. příjem z výměnku (§ 2707 a násl. NOZ), příjem obmyšleného ze svěřenského fondu a bezúplatný příjem

Nahrávám...
Nahrávám...